Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 443/2020

30 Cdo 443/2020-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 1 175 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2019, č. j. -26, t a k t o:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 16. 8. 2019, č. j. -19, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok I), odmítl žalobu ze dne 20. 2. 2019 (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Takto soudy rozhodly v řízení, v němž žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 1 175 000 Kč jako nárok na „náhradu škody, zadostiučinění a vzniklou zdravotní a psychickou újmu“.

Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalobce včasným dovoláním.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ “).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Podle dovolání podle není přípustné proti usnesení, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Žalobce v dovolání brojí proti tomu, jak dovolací soud posoudil otázku, zda bylo potřebné žalobci k ochraně jeho práv ustanovit práva znalého zástupce a má za to, že ji řešil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Prostřednictvím této argumentace tedy napadá tu část prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. V této části však dovolání není přípustné podle

Žalobce dovoláním výslovně napadl rozhodnutí odvolacího soudu ve všech jeho výrocích, tedy i tu část jeho prvního výroku a druhý výrok, kterými bylo rozhodováno o nákladech řízení. V této části však dovolání není přípustné podle

Ve vztahu k napadené části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, pak obsah posuzovaného dovolání nesplňuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť v tomto směru absentuje jakákoliv dovolací argumentace. Žalobce neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ani dovolací důvody. V uvedené části proto podané dovolání trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny ( ).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle z části pro nepřípustnost a z části pro vady.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2020

JUDr. Pavel Simon předseda senátu