Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4007/2018

27 Cdo 4007/2018-375

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky S. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Procházkou, advokátem, se sídlem v Plzni, Rooseveltova 49/16, PSČ 301 00, za účasti 1) K., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, a 2) F., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o určení neplatnosti dohody o změně společenské smlouvy, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. -341, takto:

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 20. 5. 2016, č. j. -303, určil, že dohoda o změně společenské smlouvy společnosti K. (nyní F.; dále jen „společnost“) uzavřená dne 3. 4. 2012 mezi navrhovatelkou a K. (dále jen „K.“ či „druhá společnice“ a „dohoda“) je neplatná (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

[2] K odvolání K. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a III., ve výroku II. o nákladech řízení je změnil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[3] Soudy obou stupňů dovodily, že navrhovatelka nechtěla změnit výši podílů ve společnosti dohodou tak, že její podíl bude při vkladu 1.500.000 Kč činit 33 % a podíl K. bude při vkladu 200.000 Kč činit 67 %. Plnou moc V. K. (dále jen „V. K.“) udělila zcela obecně „k zastupování na valné hromadě společnosti“ a „k přijetí společenské smlouvy“. Jelikož navrhovatelka nezmocnila V. K. k uzavření dohody obsahující změnu výše obchodních podílů, o změně výše podílů nevěděla a nezamýšlela ji, je dohoda o změně společenské smlouvy neplatná „pro absenci vůle navrhovatelky takovou dohodu uzavřít“.

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podala K. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Dovolatelka namítá, že navrhovatelka jednala svobodně a vážně, nikoliv v tísni či omylu, když podepsala plnou moc pro V. K., pročež mohlo uzavřením dohody dojít nanejvýš k překročení zástupčího oprávnění zmocněncem ve smyslu , (dále jen „obč. zák.“); přičemž neoznámí-li zmocnitel bez zbytečného odkladu svůj nesouhlas s překročením oprávnění, platí nevyvratitelná právní domněnka, že překročení schválil. Navrhovatelka přitom věděla o překročení oprávnění nejméně od valné hromady konané dne 22. 10. 2013, návrh na zahájení řízení však podala až 14. 3. 2014, tedy 5 měsíců od tvrzeného nabytí povědomí o změně velikosti podílů. Platí tedy, že překročení schválila.

[6] Uvedená dovolací argumentace však přípustnost dovolání založit nemůže. I kdyby Nejvyšší soud dovolatelce přisvědčil, že je na místě aplikovat § 33 odst. 1 větu druhou obč. zák., neboť v projednávané věci šlo toliko o překročení zástupčího oprávnění, navrhovatelka by dohodou přesto nebyla vázána. Dovolatelka totiž přehlíží, že navrhovatelka nevyjádřila nesouhlas s dohodou až podáním návrhu na zahájení řízení. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně (str. 12 odůvodnění) se podává, že navrhovatelka svůj nesouhlas s obsahem dohody sdělila druhé společnici bez zbytečného odkladu poté, kdy se o změně výše podílů dozvěděla. Řešení dovoláním otevřené otázky se tak nemůže projevit v poměrech dovolatelky založených napadeným rozhodnutím.

[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2020

JUDr. Filip Cileček předseda senátu