Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 10/2020-B-61

KSUL 45 INS XY29 NSČR 10/2020-B-61

USNESENÍ

JUDr. Helenou Myškovou v insolvenční věci dlužníků

V. K.

, narozeného XY, a

J. K.

, narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužníků, o dovolání dlužníků, zastoupených Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem, se sídlem v Praze, Barrandova 1920/2a, PSČ 143 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. října 2019, č. j. , 4 VSPH XY,

takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 28. srpna 2019, č. j. , ve znění usnesení ze dne 30. srpna 2019, č. j. , Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Rozhodl, že dlužníci byli oprávněni podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku).

2/ Schválil zprávu o přezkumu ze dne 13. května 2019, doručenou soudu 24. června 2019 a zveřejněnou v insolvenčním rejstříku 26. června 2019 (bod II. výroku).

3/ Neschválil oddlužení dlužníků povolené usnesením ze dne 25. března 2019, č. j. (bod III. výroku).

4/ Na majetek dlužníků prohlásil konkurs (bod IV. výroku), který bude projednáván jako nepatrný (bod V. výroku) a jehož účinky nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, tj. dne 28. srpna 2019 (bod VI. výroku).

5/ Uložil insolvenční správkyni, aby nejpozději do 30. listopadu 2019 předložila soudu první průběžnou zprávu (bod VII. výroku).

K odvolání dlužníků Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. října 2019, č. j. , 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech III. a IV. výroku.

Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužníci dovolání, jehož přípustnostvymezují ve smyslu , (dále též jen „ “), tak, že „usnesení závisí na rozhodnutí jak otázky procesního práva, která souvisí se samotným postupem soudu prvního i druhého stupně a hlavně pak, i protože usnesení Vrchního soudu v Praze závisí na posouzení otázky hmotného práva.“ Dovolatelé uvádí, že „u obou otázek“ se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolací důvody shrnují takto:

- insolvenční soud se řádně nevypořádal s „hmotou“ (zejména výší pohledávek dlužníků) a dále s majetkem ve vlastnictví dlužníků

- insolvenční soud se řádně nevypořádal s navrženým způsobem řešení insolvence, a to s ohledem na stav aktiv a pasiv

- povinnost soudů obou stupňů postupovat podle zásady projednací, zásady rovnosti účastníků a zákazu vyhledávací činnosti soudu.

Dovolatelé míní, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ) a požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů změnil tak, že se schvaluje oddlužení dlužníků prodejem jejich majetkové podstaty, nebo usnesení obou soudů zrušil.

Insolvenční správce ve vyjádření rozporoval zejména tvrzení dovolatelů o stanovení obvyklé ceny nemovitostí ve vlastnictví dlužníků.

Podle ustanovení je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z výše uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

Údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.

Spatřují-li dovolatelé přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se (podle mínění dovolatelů) odvolací soud odchýlil. K tomu srov. opět R 4/2014.

Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného potud z obsahového hlediska) nepodávají, když dovolatelé v něm blíže (byť jen slovně) neoznačují judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit, popř. jež by přistupovala k řešení konkrétní (dovolatelem vymezené a pro rozhodnutí ve věci významné) otázky rozdílně. V kontextu dovolacích tvrzení není Nejvyššímu soudu též známa žádná judikatura, od které by se mělo napadené rozhodnutí odchylovat.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle a , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

O návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto, se tento návrh stal bezpředmětným. Pro úplnost zbývá dodat, že v insolvenčním řízení nelze aplikovat [srov. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )].

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (24. října 2019) je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., článek II. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2020

JUDr. Helena Myšková pověřená členka senátu