Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2942/2019

33 Cdo 2942/2019-628

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně L. L., bytem XY zastoupené JUDr. Janem Fuchsem, advokátem se sídlem v Praze 7, Osadní 324/12, proti žalovanému P. H., bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Durčákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Věšínova 140/5, o 544.392 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2019, č.j. -587, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 6. 3. 2018, č.j. -517, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 544.392 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 10. 12. 2013 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 297.734 Kč, dále rozhodl, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudkem ze dne 17. 1. 2019, č.j. -587, Krajský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé potvrdil a rozhodl o nákladech řízení účastníků tak, že žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 207.944 Kč a odvolacího řízení 39.204 Kč; státu náhradu nákladů řízení vůči žalovanému nepřiznal a žalobkyni uložil zaplatit státu 3.423 Kč. Odvolací soud po opakování a doplnění dokazování uzavřel, že ústní smlouvou o dílo založili účastníci v roce 2009 právní vztah, jehož obsahem byl závazek žalovaného (zhotovitele) vybudovat za dohodnutou cenu 1.790.000 Kč na pozemcích žalobkyně (objednatelky) podle dané projektové dokumentace dům ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“). Smlouvou z 22. 9. 2010, kterou v písemné formě uzavřel za žalobkyni M. D., účastníci podle , 2 obč. zák. změnili již založený právní vztah tak, že rozšířili jeho obsah o nová práva a povinnosti včetně toho, že si objednatelka vyhradila právo odstoupit od smlouvy o dílo, přeruší-li zhotovitel stavební práce na dobu delší než čtrnáct dnů. Ve shodě se smluvním ujednáním žalobkyně důvodně odstoupila od kumulativní novací dotčené ústní smlouvy o dílo dopisem z 19. 11. 2010, který byl žalovanému doručen 30. 11. 2010. V důsledku odstoupení právní vztah založený smlouvou zanikl a účastníkům vznikla povinnost vrátit si poskytnutá plnění ( , 2, obč. zák.). Protože obvyklá cena nedokončeného díla ke dni odstoupení od smlouvy nepřevýšila 558.721 Kč (viz znalecký posudek Ing. Jiřího Karpíška č. 30752 z 1. 12. 2013 a jeho dodatky z 1. 10. 2017 a z 29. 12. 2017) a žalobkyně zálohově zaplatila žalovanému 1.125.000 Kč, je žalobní návrh na peněžité plnění včetně příslušenství ( , 2 obč. zák.) důvodný.

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle , a b/ a .

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Námitky žalovaného uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o platnosti písemné smlouvy z 22. 9. 2010 z hlediska určitosti a srozumitelnosti ( obč. zák.). Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu obč. zák. a po zhodnocení ostatních důkazů provedených v řízení před soudy obou stupňů ( , ) rozhodl na základě zjištění, že písemnou smlouvu, která změnila (rozšířila) práva a povinnosti vyplývající z ústně uzavřené smlouvy o dílo, uzavřeli žalobkyně (objednatelka) a žalovaný (zhotovitel) a že návrh na její uzavření nebyl určen více osobám. Žalovaný oproti tomu vlastním hodnocením důkazů prosazuje opak, čímž přehlíží zásadu výše uvedenou, tj. že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalovaný se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu a rozhodovací činnost Ústavního soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné.

Z toho, že žalovaný na podkladě vlastního subjektivního hodnocení v řízení provedených důkazů prosazuje odlišnou verzi skutku, nelze dovozovat, že hodnocení důkazů odvolacím soudem je v extrémním rozporu s jím vyvozenými závěry (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. ).

Nepřednesl-li dovolatel žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by založila přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. 2. 2020

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu