Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3302/2019

30 Cdo 3302/2019-446

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce D. M.,narozeného dne .XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Jiřím Komárkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Podlužanská 2203, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2019, č. j. -422, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 6. 3. 2018, č. j. -378, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 70 654,98 Kč s příslušenstvím.

Uvedené částky se žalobce domáhal jako náhrady škody, jež mu měla být způsobena v souvislosti s vydáním usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 2. 2014, sp. zn. , jímž bylo žalobci uloženo podle § 77a odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí a zároveň jím soud vyzval Policii ČR k vydání cestovních dokladů žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu. Uvedené usnesení bylo ke stížnosti žalobce pro nezákonnost zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. .

Žalobce měl v termínu 20. 2. 2014 – 1. 3. 2014 absolvovat rodinnou dovolenou ve Francii, přičemž rezervační poplatek za ubytování v hotelu složil dne 2. 10. 2013 ve výši žalované částky. Protože bylo žalobci v důsledku výše uvedeného zákazu znemožněno v předmětném termínu vycestovat do zahraničí, žalobce byl nucen rezervaci hotelu zrušit. Protože tak provedl méně než 30 dní před termínem rezervovaného pobytu (konkrétně dne 18. 2. 2014), rezervační poplatek propadl. Žalobcem tvrzená škoda tak v souvislosti s nezákonným rozhodnutím představovala uhrazený rezervační poplatek hotelu, který se dle žalobních tvrzení z příčin na straně žalované stal nevratným.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl.

Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně konstatuje, že otázka příčinné souvislosti – vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody – je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. ). Právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. ). Rozsudek odvolacího soudu stojí na závěru, že ke zrušení rekreačního pobytu došlo na základě volného a svobodného rozhodnutí rodiny, což je skutečnost přerušující příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniknuvší škodou. Pokud by tedy rodina žalobce dovolenou absolvovala bez osoby žalobce, storno rezervačního poplatku, a tedy vznik žalované škody, ani nemuselo nastat. Závěry odvolacího soudu v projednávané věci o nedostatku příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem (tvrzené) škody spočívající v propadnutí rezervačního poplatku za ubytování, jejž žalobce uhradil, nejsou výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav, nýbrž výsledkem hodnocení provedených důkazů; nejde tudíž o závěr právní, ale o závěr skutkový. Brojí-li žalobce proti těmto (skutkovým) závěrům odvolacího soudu, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Skutečnost, že storno rezervačního poplatku zaplaceného za více osob, bylo možno provést jen jako celek (tedy nikoli pouze ve vztahu k určitým účastníkům pobytu) ze skutkových zjištění soudů neplyne. Dovolatel konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění, než odvolací soud, a jeho námitka týkající se možnosti uplatnit proti státu nárok na náhradu škody v rozsahu rezervačního poplatku zaplaceného pouze za něj samotného, proto přípustnost dovolání podle nemůže založit, neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení.

V projednávané věci žalobce dovoláním napadl rovněž výrok II usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Takové dovolání je však podle rovněž nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 2. 2020

JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu