Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2223/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Borise Vlnase, zastoupeného JUDr. Karlem Stečínským, advokátem se sídlem Ohradní 1352, P.O.BOX 27, 140 00 Praha 4, proti usnesení policejního orgánu Obvodního ředitelství policie Praha 4 č. j. ORIV-76429-47/TČ-2012-001492 ze dne 24. 9. 2013, usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 sp. zn. 3 ZN 3117/2013 ze dne 3. 1. 2014, vyrozumění státní zástupkyně Městského státního zastupitelství č. j. 3 KZN 841/2014-5 ze dne 18. 3. 2014 a vyrozumění státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze č. j. 1 VZN 1709/2014-7 ze dne 13. 5. 2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, jimiž mělo být porušeno zejména jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu a násl. d. Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost tyto předpoklady z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí policejního orgánu a na něj navazujícímu usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 po lhůtě stanovené k podání ústavní stížnosti. Posledně uvedené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 20. 1. 2014, přičemž stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 26. 6. 2014, která Ústavnímu soudu došla 30. 6. 2014, tedy zjevně po uplynutí dvouměsíční lhůty dle . K tomu je třeba poznamenat, že následná podání stěžovatele, která byla vyhodnocena jako podnět k výkonu dohledu dle a násl. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších změn, požadující "přezkum" rozhodnutí státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 o zamítnutí stížnosti již nepředstavují zákonem (trestním řádem) předvídané opravné procesní prostředky, které mohou vést ke zrušení rozhodnutí o stížnosti dle § 141 a násl. trestního řádu. Následná vyrozumění reagující na tyto podněty na rozhodnutí o stížnosti instančně nenavazují, a nelze na ně tedy pohlížet jako na prostředky způsobilé napravit porušení základního práva stěžovatele či toto právo ochránit, jak má na mysli ustanovení .

Pokud jde o výhrady stěžovatele směřující proti vpředu citovaným vyrozuměním státních zástupců příslušných státních zastupitelství, není Ústavní soud k jejich projednání příslušný. Institut dohledu dle zákona o státním zastupitelství je koncipován výhradně jako výkon oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství (srov. dikci § 12c cit. zákona), nikoli jako nástroj jiných subjektů práva sloužící k přezkumu pravomocných rozhodnutí vydaných v trestním řízení. Ostatně, jak dal Ústavní soud najevo ve svém usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 1. 2013 (dostupné na http://nalus.usoud.cz), "[t]oto sdělení není rozhodnutím, neboť postrádá nejen jeho formální, ale i materiální znaky, jelikož nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti stěžovatele. Stejně tak jej ale nelze považovat ani za tzv. ‚jiný zásah' orgánu veřejné moci, protože svoji povahou je toliko sdělením výsledku určitého administrativního postupu, který Ústavní soud není oprávněn korigovat" (bod 7).

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl zčásti podle jako návrh opožděně podaný, zčásti podle téhož předpisu jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 22. ledna 2015

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj