Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 34/2018

KSPA 59 INS XY 29 NSČR 34/2018-B-172

USNESENÍ

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 21. června 2017,

č. j. XY, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „

insolvenční soud

“):

1/ Neschválil oddlužení dlužníka J. E. (bod I. výroku).

2/ Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku).

3/ Určil, že konkurs bude projednán jako nepatrný (bod III. výroku).

4/ Určil, že účinky konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. září 2017, č. j. XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku.

Odvolací soud - odkazuje na a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )- se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu, že dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný a nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Zdůraznil, žedlužník zatajuje své nezanedbatelné příjmy, nehradí zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně, navyšuje své dluhy a neposkytuje součinnost insolvenční správkyni a insolvenčnímu soudu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání (B-115, B-127), posléze doplněné (B-129) advokátkou JUDr. Janou Betlamovou (B-130), jehož přípustnost vymezuje na základě , (dále též jen „ “), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Za dovolacím soudem neřešenou má dovolatel otázku výkladu pojmu lehkomyslného a nedbalého přístupu insolvenčního dlužníka a dokazování „o těchto skutečnostech“ a otázku, zda lehkomyslný a nedbalý přístup dlužníka má dopad (a jaký) na výši uspokojení věřitelů.

Nejvyšší soud dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v , odmítl podle a 2 jako nepřípustné.

Napadené rozhodnutí je totiž v posouzení předpokladů pro (ne)schválení oddlužení souladné s judikaturou Nejvyššího soudu. Konkrétně jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 86/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 86/2013“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 24/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 24/2016“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 39/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 39/2017“) [tato rozhodnutí jsou - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu].

Dlužníku se cestou sanačního způsobu řešení úpadku (oddlužení) otevírá možnost prominutí zbytku dluhů i na úkor těch věřitelů, kteří jsou ve stejném nebo dokonce horším sociálním a majetkovém postavení než sám dlužník. Mimo jiné i proto klade na dlužníka přísné požadavky co do poctivosti jeho záměru ( ) a sankcionuje též lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení ( , R 86/2013, R 24/2016, R 39/2017). Jinak řečeno, dlužník, jenž koná lehkomyslně, nedbale nebo dokonce nepoctivě, oddlužen být nemá.

Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž je přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení lehkomyslný a nedbalý (když dlužník zatajuje své příjmy, neposkytuje insolvenčnímu soudu a insolvenční správkyni potřebnou součinnost, neplatí zálohy na odměnu insolvenční správkyně a na náhradu jejích hotových výdajů), Nejvyšší soud neshledává zjevně nepřiměřenou.

Pro účely posouzení, zda v dané věci byl důvod přeměnit oddlužení v konkurs, je pak právně bezvýznamná argumentace dovolatele spočívající v poukazu na možnou výši uspokojení věřitelů v případě konkursu či oddlužení.

Dovolacími námitkami, podle nichž a/ soudy nezjišťovaly, že dovolatel bydlí v bytě s kamarádem, který mu přispívá jednou polovinou na nájem; b/ závěr soudů, že dovolatel neinformuje o svých příjmech a o svém majetku, je nepravdivý, neboť dovolatel uvedl tyto skutečnosti při rozhodnutí o úpadku, dovolatel (posuzováno podle obsahu) jednak (nepřípustně) zpochybňuje skutkové závěry, na jejichž základě odvolací soud vybudoval své (následné) právní posouzení věci (a uplatňuje tak dovolací důvod podle ve znění účinném do 31. prosince 2012, který od 1. ledna 2013 k dispozici nemá), jednak nesouhlasí s hodnocením důkazů odvolacím soudem; to však - se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v - nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Výrok o prohlášení konkursu na majetek dlužníka má povahu výroku závislého na výroku o neschválení oddlužení. V režimu by tedy byl automaticky odklizen (zrušen), kdyby Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným a důvodným v rozsahu, v němž odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o neschválení oddlužení. To však nic nemění na skutečnosti, že směřuje-li dovolání i proti tomuto výroku (proti té části výroku usnesení odvolacího soudu, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu II. výroku o prohlášení konkursu), nemůže být přípustné, jestliže neobsahuje žádné důvody, pro které by nemohl samostatně obstát výrok o prohlášení konkursu. Srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i (k přípustnosti dovolání) důvody R 86/2013.

S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném do 29. září 2017 (článek II, bod 2., části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 1. 2020

Mgr. Milan Polášek předseda senátu