Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4155/2019

23 Cdo 4155/2019-463

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Obec Přibyslavice, se sídlem v Přibyslavicích, Na Návsi 40, identifikační číslo osoby 00290203, zastoupené JUDr. Františkem Sochorem, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána 1/10, proti žalované LETIDA, s. r. o.,se sídlem v Třebíči, Komenského nám. 1342/7, identifikační číslo osoby 28302176, zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, o zaplacení částky 190.248 Kč, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2019, č. j. -411, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění: (dle )

Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 27. 10. 2017, č. j. -371, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 54.000 Kč (výrok I.), žalobu v částce 136.248 Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení státu (výroky IV. a V.).

K odvolání žalované odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok) a ve výroku III. jej potvrdil v tom znění, že žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává (druhý výrok). Dále jej změnil ve výroku IV. tak, že žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši 103,10 Kč (třetí výrok), a změnil jej i ve výroku V. tak, že žalovaná je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši 40,90 Kč (čtvrtý výrok). Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (pátý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v rozsahu druhého a pátého výroku, podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , (dále jen „ “), uplatňujíc dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení

K dovolání žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že je považuje za nepřípustné.

Nejvyšší soud (jako soud dovolací dle ) postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalované rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. článek II bod 2. ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

Podle není dovolání podle přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Dovolatelka dovoláním napadla rozsudek odvolacího soudu výslovně v rozsahu jeho druhého a pátého výroku, tj. ve výrocích o náhradě nákladů řízení.

S ohledem na jednoznačnou dikci výše citovaného ustanovení , které s účinností od 30. 9. 2017 vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení, je dovolání žalované objektivně nepřípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 1. 2020

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu