Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 41/2020

7 Tdo 41/2020-465

USNESENÍ

Š. R.

,

nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2019, sp. zn. , v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Š. R.

odmítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 11. 2. 2019, č. j. -390, byla obviněná Š. R. uznána vinnou přečinem opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku, za který byla podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 146 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Dále jí bylo uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě.

Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustila obviněná v podstatě tím, že

1. dne 15. 8. 2016 v době od 20:30 do 21:15 hodin v Budišově nad Budišovkou poté, co se vlivem duševní poruchy a zároveň požitím alkoholu, jehož účinky na její organismus jí byly známy, uvedla do stavu, kdy nebyla schopna své jednání ovládat a její schopnost rozpoznat následky svého jednání byla snížena o dvě třetiny, nejprve před restaurací U H. na XY napadla A. B. vulgárními výrazy a následně ji udeřila otevřenou dlaní do obličeje, a poté před večerkou U Č. na XY kopla do rozkroku a udeřila otevřenou dlaní do obličeje R. B. Uvnitř restaurace U H. pak opět napadla A. B. vulgárními výrazy, byla proto provozovateli restaurace vykázána ven, kde se pokusila R. B., který přišel k restauraci se záměrem obviněnou uklidnit, stříknout do obličeje pepřový sprej, což se jí nepodařilo. Při následném zákroku ze strany strážníků městské policie ve vulgárním pokřikování a nadávání pokračovala.2. Dne 17. 9. 2016 kolem 23:30 hodin v Budišově nad Budišovkou, poblíž domu č. XY na ulici XY, poté, co se vlivem duševní poruchy a zároveň požitím alkoholu, jehož účinky na její organismus jí byly známy, uvedla do stavu, kdy nebyla schopna své jednání ovládat a její schopnost rozpoznat následky svého jednání byla snížena o dvě třetiny, napadla I. D. tak, že ji tahala za vlasy, a přitom ji strhla k zemi, kde ji udeřila betonovou dlaždicí do levé části hlavy. V dalším napadení se jí snažili zabránit manžel poškozené L. D. a R. B., kterého kousla do palce levé ruky. V napadání poškozené pokračovala i po příjezdu zasahující hlídky Policie ČR. V důsledku uvedeného jednání utrpěla I. D. zranění s dobou léčení do 7 dnů, a R. B. utrpěl zranění s dobou léčení v trvání 12 dnů, přičemž po uvedenou dobu byli poškození omezeni v obvyklém způsobu života zejména bolestivostí uvedených zranění a poškozený R. B. částečně ve zvýšené fyzické zátěži levé ruky a byl nucen omezit pobyt v horkém, vlhkém a prašném prostředí.

Odvolání obviněné (kterým napadla rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině a o trestu) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 5. 2019, č. j. -415, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podala obviněná dovolání, kterým je napadla v celém rozsahu, a odkázala na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedla, že mohla otevřenou dlaní napadnout paní B., ale popírá, že by udeřila pana B. otevřenou dlaní a do rozkroku, a že by vulgárně křičela na policisty. Pokud jde o skutek v bodě 2, byla panem B. odtažena ze svého pozemku, přičemž ho kousla do palce, aby se dostala z jeho sevření. Odmítá, že by napadla paní D. Má za to, že ve vztahu k panu B. se jednalo o nutnou obranu.

Znalkyně MUDr. Kateřina Černeková podle obviněné v hlavním líčení připustila, že její ovládací schopnosti v době spáchání trestného činu mohly být vymizelé i bez předchozího požití alkoholu. Má proto za to, že měla být zproštěna obžaloby, v bodě 1 z důvodu nepříčetnosti a v bodě 2, protože šlo o nutnou obranu. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a zprostil ji obžaloby, případně aby věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněné uvedl, že jde o stejné námitky, které byly již uplatněny v řízení před soudem prvního i druhého stupně, na něž již soudy ve svých rozhodnutích zareagovaly a které navíc vycházejí z jiného skutkového stavu než toho, k němuž na podkladě úplného dokazování dospěl soud prvního stupně. Je tudíž bezpředmětné se blíže věnovat podmínkám, za nichž lze určité jednání posoudit jako jednání v nutné obraně ve smyslu § 29 tr. zákoníku, neboť obviněná vůbec neodvracela něčí útok na zájem chráněný trestním zákonem.

Na vyhodnocení ve věci provedených důkazů, a to nejen dovolatelkou označeného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, spočíval i závěr soudů o tom, že se obviněná uvedla do stavu nepříčetnosti spočívajícího v úplném vymizení ovládacích schopností krom jiného i požitím alkoholu. Nicméně po konstatování, že s jistou mírou tolerance lze tuto námitku pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit, se státní zástupce podrobně námitkou zabýval, shledal ji však zjevně neopodstatněnou. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), bylo však podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí v zásadě vycházet ze skutkového stavu zjištěného soudy prvního a druhého stupně.

Dovolání obviněné je založeno výhradně na námitkách směřujících proti skutkovým zjištěním, resp. hodnocení a rozsahu provedeného dokazování, a uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídá.

Do skutkových zjištění soudů dříve ve věci činných Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje ani nepřezkoumává procesní postup orgánů činných v trestním řízení. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takových případech je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces ( , y).

O takovou situaci se však v posuzované věci nejedná a obviněná to ani nenamítla. Její dovolací námitky jsou přitom takřka doslovným opakováním námitek odvolacích, s nimiž se již vypořádal Krajský soud v Ostravě, a ostatně i soud prvního stupně. Na odůvodnění jejich rozhodnutí proto lze odkázat. Obviněná vyjádřila nesouhlas se skutkovými závěry vyvozenými z provedeného dokazování, a to částečně bez podrobnější argumentace (tvrzení, že jí nebylo prokázáno napadení I. D., a tvrzení, že R. B. ji napadl jako první a ona se kousnutím do jeho palce pouze bránila, z čehož pak vyvozovala, že šlo o nutnou obranu).

V další části dovolání obviněná vyjádřila nesouhlas s hodnocením závěrů znaleckého posudku MUDr. Kateřiny Černekové a výslechu znalkyně v hlavním líčení. Znalkyně sice na dotaz obhajoby v závěru svého výslechu (viz protokol na č. l. 387) nevyloučila, že by u obviněné mohlo dojít k vymizení ovládacích schopností i bez požití alkoholu (např. v důsledku nadměrného stresu), šlo však zjevně o hypotetickou možnost bez vazby na konkrétní situaci, která se odehrála v projednávaném případě. Toto vyjádření pak obviněná vytrhla z kontextu celého výslechu znalkyně, z obsahu písemného znaleckého posudku i z jeho hodnocení v souvislosti s dalšími důkazy. Znalkyně přitom k projednávanému skutku jednoznačně uvedla, že bez požití alkoholu by k vymizení ovládacích schopností nedošlo. Znalecký posudek je v souladu také s výpovědí svědka R. B., který je bývalým manželem obviněné a její chování pod vlivem alkoholu popsal. Z provedeného dokazování ostatně nevyplynulo, že by se obviněná v minulosti chovala agresivně ve střízlivém stavu. Oproti tomu pod vlivem alkoholu k tomu někdy docházelo, čehož si byla vědoma.

Jak rovněž připomněl státní zástupce ve svém vyjádření, soud i znalecký posudek hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení a v souhrnu dalších provedených důkazů jako kterýkoli jiný důkaz. Soudy uvedené otázce věnovaly náležitou pozornost. Nepřehlédly, že jmenovaná znalkyně v návaznosti na prohlášení, že bludná psychotická produkce zjištěná u obviněné je alkoholem velmi potencována, k dotazu, zda by ovládací složka byla za stejných okolností vymizelá i v případě, že by se obviněná před svým jednáním nenapila, uvedla, že by k vymizení nedošlo. Právě alkohol byl tou „poslední kapkou“ k vymizení ovládacích schopností (viz č. l. 386). Znalkyně také uvedla, že obviněná, u níž byla v rozhodné době zjištěna nadměrná konzumace alkoholu v podstatné míře, účinky alkoholu na svůj organizmus znala, vliv alkoholu na své rozpoznávací a ovládací schopnosti také, byť jen částečně. Byla současně v podstatě bez omezení schopna odolat prvnímu napití.

Obviněná nevznesla námitky ve vztahu k právnímu hodnocení otázky nepříčetnosti či naplnění skutkové podstaty trestného činu opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku (v tomto případě nedbalostního), nýbrž skutkové námitky, týkající se hodnocení výpovědi znalkyně a obsahu znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Stejně tak nevznesla námitky týkající se právního posouzení otázky případné nutné obrany, nýbrž námitky zpochybňující skutková zjištění soudů o okolnostech napadení R. B. Nejde tudíž o námitky podřaditelné pod uplatněný (ani jiný) zákonný dovolací důvod.

Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněné Š. R. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 1. 2020

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu