Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 934/14

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Radovana Suchánka, soudce Jiřího Zemánka a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatelky Michaely Šturmanové, zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Sokolská 295, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2014, č. j. -100, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, č. j. -54, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 3. 2014, která splňuje formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen " "), jakož i principy zakotvené v a až 4 y.

II.

2. Debian Collector Ltd. (zde vedlejší účastník) se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by Ondřeji Chládkovi, stěžovatelce a unimatic europe s.r.o. byla uložena povinnost uhradit mu společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 25.000,- Kč s příslušenstvím. Této žalobě Městský soud v Praze svým směnečným platebním rozkazem ze dne 11. 1. 2013, č. j. -120, vyhověl.

3. Směnečný platební rozkaz stěžovatelka napadla včasnými námitkami, kterým však soud prvního stupně nevyhověl, když rozsudkem ze dne 31. 7. 2013, č. j. -54, rozhodl o tom, že směnečný platební rozkaz se ve vztahu ke stěžovatelce ponechává v platnosti. V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že námitku stěžovatelky, že podpis na směnce není jejím podpisem, nemá za důvodnou, když její podpis potvrzuje ověřovací doložka, kde jsou uvedeny údaje týkající se totožnosti stěžovatelky, a to datum narození, adresa a číslo občanského průkazu. Šlo-li o kauzální námitky stěžovatelky, pak tyto soud prvního stupně odmítl z důvodu, že tyto námitky stěžovatelce s přihlédnutím k ustanovení č. I. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), nepřísluší a navíc se jedná o námitky opožděné, když tyto námitky stěžovatelka uvedla až po marném uplynutí lhůty dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2014, č. j. -100, potvrzeno. Rovněž soud odvolací dospěl k závěru, že pravost podpisu stěžovatelky na směnce byla prokázána tzv. ověřovací doložkou České pošty, a stěžovatelkou navrhované doplnění dokazování znaleckým posudkem je proto nadbytečné. Ve vztahu k tvrzení stěžovatelky, že tato doložka byla zfalšována za zneužití jejích dokladů, odvolací soud uvedl, že touto námitkou není oprávněn se zabývat, když stěžovatelka tuto námitku vznesla až v rámci odvolacího řízení, přestože byla před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně poučena podle o tom, že všechny rozhodné skutečnosti musí tvrdit a důkazy k jejich prokázání musí označit před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně, což však neučinila.

III.

5. Rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího stěžovatelka napadla ústavní stížností. V ní namítla, že soudy porušily její právo na spravedlivý proces tím, že nepřipustily jí navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru

písmoznalectví, přestože trvala na tom, že podepsala směnku na jinou částku a jinak vypadající, a dále tím, že se nezabývaly otázkou, zda stěžovatelka obdržela při podpisu smlouvy (závazky z níž měla směnka dle tvrzení stěžovatelky zajišťovat) a podpisu směnky nějaké protiplnění či nikoli.

IV.

6. Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti a jí napadených rozhodnutí dospěl k závěru, že tato představuje návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

7. Jak patrno ze shora uvedeného, jádrem nyní posuzované ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s tím, že soudy nevyhověly jejímu návrhu na provedení dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, a dále s tím, že se nezabývaly otázkou, zda v souvislosti s jí podepsanou směnkou obdržela nějaké plnění či nikoli.

8. Ve vztahu k prvně uvedené námitce Ústavní soud připomíná, že způsob vedení dokazování v občanském soudním řízení je ryze záležitostí obecných soudů, přičemž Ústavní soud by byl oprávněn do procesu vedení dokazování obecnými soudy zasáhnout pouze tehdy, dospěl-li by k závěru, že dokazování bylo vedeno způsobem vybočujícím z rámce stanoveného příslušnými právními předpisy, bylo svévolné či vykazovalo jiné vady, které by zakládaly důvod pro kasační zásah Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 18. 6. 2012,

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Pochybení právě uvedeného charakteru však Ústavní soud v nyní posuzovaném případě neshledal. Ústavní soud má naopak za to, že dokazování v právě souzené věci bylo vedeno v souladu s příslušnými procesními předpisy, přičemž soudy obou stupňů svůj závěr o nadbytečnosti stěžovatelkou navrhovaného důkazu řádným a přesvědčivým způsobem odůvodnily. Ústavní soud tak nemá, co by soudům v této souvislosti vytkl.

9. Důvodnou pak Ústavní soud neshledal ani druhou námitku stěžovatelky, jíž tato brojila proti tomu, že se soudy nezabývaly tím, zda stěžovatelka obdržela na základě směnky (resp. na základě smlouvy, závazky z níž měla předmětná směnka zajišťovat) nějaké plnění či nikoli. Zde Ústavní soud pouze odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, v nichž soudy dostatečně podrobně vysvětlily, že tato námitka je námitkou z vlastních vztahů stěžovatelky k výstavci směnky, která však stěžovatelce s ohledem na § 17 zákona směnečného a šekového nepřísluší, a dále uvedly, že by se touto námitkou nemohly zabývat ani tehdy, pokud by stěžovatelka byla k takové námitce oprávněna, když stěžovatelka tuto námitku vznesla opožděně (tj. až po marném uplynutí lhůty dle ).

V.

10. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. ledna 2015

Radovan Suchánek v. r.

předseda II. senátu Ústavního soudu