Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
3A765FA0A03F9A27C125853E002EEA80.html
HTML · 14.67 KB
No categories available
33 Cdo 135/2020
33 Cdo 135/2020-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce J. H., bytem XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Koláčkem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 2006/26, proti žalovanému Z. P., advokátovi se sídlem XY, o 245.064,60 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 213 C 98/2013 , o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2019, č.j. 44 Co 722/2017 -222, t a k t o:
O d ů v o d n ě n í
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 28. 6. 2017, č.j. 213 C 98/2013 -177, kterým Městský soud v Brně – mimo jiné – uložil žalovanému zaplatit žalobci 245.064,60 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jímž požadoval, aby dovolací soud napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pokud by dovolací dospěl k závěru, že může o věci rozhodnout sám, navrhl zamítnutí žaloby a přiznání práva na plnou náhradu nákladů řízení. Z důvodu závažné újmy a ohrožení jeho práv v případě zpětného vymáhání přisouzené částky požádal o odložení vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. , čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. ,dále jen „o.s.ř. “), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 , uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 ), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání v souzené věci reálná hrozba závažné újmy dovolatele nevyplývá. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 ). Žalovaný v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí (exekuce), a jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem k tomu, že dovolací soud může odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jsou-li splněny předpoklady kumulativně, Nejvyšší soud žádost dovolatele zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2020
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu