Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3637/2019

26 Cdo 3637/2019-172

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobců a) J. Z., narozeného XY, bytem XY, b) V. H., narozeného XY, bytem XY, a c) P. Z., narozeného XY, bytem XY, všech zastoupených JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 58/47, proti žalované Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o., se sídlem v Kutné Hoře, Barborská 52, IČO 27072622, zastoupené Mgr. Janem Šmídem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o zaplacení 549.852 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. července 2019, č. j. -151, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalovaná napadla dovoláním usnesení Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 22. 7. 2019, č. j. -151, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře (soud prvního stupně) ze dne 3. 4. 2019, č. j. -119, jímž rozhodl, že na straně žalobce bude v řízení pokračováno se společností ZORETTI s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Chodově, Dunovského 973/31, IČO 29049351.

Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Dovolání není podle ustanovení přípustné, neboť otázku, zda návrh žalobce na singulární sukcesi podle ustanovení je zneužitím práva, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. ). Aby soud mohl ve smyslu ustanovení uzavřít, že návrh žalobce na procesní nástupnictví podle ustanovení je zneužitím práva, které má vést k tomu, aby se pohledávka žalovaného na náhradu nákladů řízení stala reálně nevymahatelnou, je třeba naplnění dvou předpokladů - musí být zjevné, že strana žalující bude v řízení neúspěšná, a že proto lze očekávat, že jí bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení (zejména podle ustanovení ), a současně musí být zřejmé, že nový žalobce (postupník) nebude schopen splnit svou případnou povinnost k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalovaného. Těmito kritérii se odvolací soud zabýval a odůvodnil, proč má za to, že splněna nebyla, a jeho závěry odpovídají i obsahu spisu.

Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu (i soudu prvního stupně), že jí nebyl doručen návrh na procesní nástupnictví k vyjádření a řízení proto trpí vadou a že jí postupem soudu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné ( - 238a ).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 1. 2020

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu