Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 99/2019

7 Td 99/2019-8086

USNESENÍ

V. Ch.

,

nar. XY, Moldavská republika, občana Moldavské republiky, v České republice hlášen k pobytu na adrese XY,

M. T.

, nar. XY, trvale bytem XY,

A. P.

, nar. XY, Ukrajina, občana České republiky, trvale bytem XY, a

A. B.

, nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o věcné příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci

příslušný

Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 30. 7. 2019 u Městského soudu v Praze obžalobu (č. l. 7895, sv. č. 41 tr. spisu) na obviněné

V. Ch.,

pro

pod bodem II) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body III) – IX) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, z části pod body III) a VI) – IX) ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem pod body VI) – IX) ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

M. T.

pro

pod bodem I) obžaloby přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, pod body V), VII) – IX), XVII) zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem pod bodem XVII) samostatně, dílem pod body VII)– IX) ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

A. P.

pro pod bodem V) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku,

A. B.

pro pod bodem VI) obžaloby ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku pokus přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1 tr. zákoníku,

J. K.

pro pod body X), XI), XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XIX) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle § 284 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku,

J. V.

pro pod body XXI) a XXII) obžaloby ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku,

O. M.

pro pod bodem XX) obžaloby přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, 3 tr. zákoníku, pod bodem XXI) obžaloby ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku,

J. H.

pro

pod body X) a XVI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku,

A. Ch.

pro

pod body X), XI), XII), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, pod bodem XVIII) přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku,

F. M.

pro pod body X), XI), XIII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku,

Š. V.

pro pod bodem XI) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku,

D. T.

pro pod body X) – XII) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku,

T. N.

pro pod bodem XIV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku,

D. K.

pro pod bodem XV) obžaloby zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. (č. l. 7852 tr. spisu), byla ze společného řízení podle § 186 písm. a) tr. ř. a podle § 23 odst. 1, 2 tr. ř. věc obviněných

V. Ch., M. T., A. P.

a

A. B.

,

vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí (pozn. pod sp. zn. ) a uvedená věc byla postoupena

Obvodnímu soudu pro Prahu 2

jako soudu příslušnému k projednání věci. U Obvodního soudu pro Prahu 2 je tato věc vedena pod sp. zn.

. Věc ostatních obviněných (pozn. obvinění J. K. a spol.) byla Městským soudem v Praze dne 23. 10. 2019 předložena

Nejvyššímu soudu

k rozhodnutí o návrhu soudu na delegaci. Tato věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn.

.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 11. 2019, sp. zn.

, byla věc obviněných

V. Ch., M. T., A. P.

a

A. B.

podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 24 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Obvodní soud se domnívá, že věc patří do věcné příslušnosti jiného soudu než Obvodního soudu pro Prahu 2. Ve svém usnesení uvedl, že Městský soud v Praze zpochybnil (aniž provedl jakékoli dokazování ve věci) právní kvalifikaci odstavce 4 § 283 tr. zákoníku, tedy znak spáchání jednání ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 2 byl tento názor vykonstruován proto, aby mohla být věc výše uvedených obviněných zcela nestandardně vyloučena a postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a zbylá skupina obviněných pak mohla být navržena k odnětí a přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Tím se senát 73 T Městského soudu v Praze zbavil celého spisového materiálu na základě obžaloby Městského státního zastupitelství pod sp. zn. 1 KZV 36/2018. Obvodní soud pro Prahu 2 je však toho názoru, že obžalobou shledaná právní kvalifikace podle § odstavce 4 ustanovení § 283 tr. zákoníku může být u obviněných reálně dána, a že až po provedení dokazování v hlavním líčení, minimálně výslechu obviněných a svědků, je možné tuto kvalifikaci postavit na jisto. Navíc pokud by se existence této právní kvalifikace prokázala až v řízení před obvodním soudem, nešlo by tuto okolnost zhojit. Argumentaci Městského soudu v Praze považuje obvodní soud v této fázi řízení za spekulaci. Pokud by se tímto způsobem postupovalo, obvinění M. T. a V. Ch. by se vůči některým původně spoluobviněným dostali do procesního postavení svědka, který má právo odepření výpovědi, což by podle soudu procesní postup mohlo zkomplikovat. Jediný z obviněných, který je stíhán podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, je obviněný A. B., a to pouze u skutku pod bodem VI. obžaloby. Podle obvodního soudu je soudem příslušným k rozhodnutí o věcné příslušnosti Nejvyšší soud, neboť je nejblíže společně nadřízen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Krajskému soudu v Brně. Obvodní soud poznamenal, že Nejvyšší soud rovněž rozhoduje pod sp. zn. o návrhu Městského soudu v Praze na delegaci ve věci zbývajících obviněných a podle obvodního soudu věc všech obviněných spolu souvisí. Jedná se o původně společnou věc, kdy o věcné a místní příslušnosti všech obviněných by měl rozhodnout stejný soud, který má k dispozici celý spisový materiál a obě usnesení Městského soudu v Praze pod sp. zn. a . Obvodní soud pro Prahu 2 vyjádřil názor, že vyloučení obviněných V. Ch., M. T., A. P. a A. B. je ze strany Městského soudu v Praze účelové, neprofesionální a nekolegiální, i když podle trestního řádu možné. Městský soud neprovedl žádné dokazování, postupoval formálně možným způsobem, ale podle soudu věcně nesprávně. Právní kvalifikaci předjímá bez hodnocení důkazů a jejich provedení, pouze na základě prozatímních spekulací. Právní kvalifikace je zde postavena pouze spekulativně na názoru, že mezi osobami v ČR a Moldávii nebyl vztah jedné skupiny, ale vztah kupujícího a prodávajícího. Z pouhé obžaloby bez provedeného dokazování se však podle obvodního soudu nedá jednoznačně prohlásit, zda to tak skutečně je. V rámci obžaloby se odkazuje na spisový materiál z Moldávie, neboť jde o posouzení, zda E. P. s L. B. a V. Ch. fungovali jako skupina, či zda šlo o situaci, kdy si jeden objednal drogu a druhý mu ji zajistil. Jednou byla droga poslána přes L. B. autobusem, jindy dal drogu V. Ch. A. P., který ji poslal jako zavazadlo v autobuse. Toto jsou podle obvodního soudu jednoznačné okolnosti, ze kterých lze dovodit spáchání jednání ve spojení s organizovanou skupinou, působící ve více státech. Obvodní soud má tedy za to, že vyjma obviněného A. B., by jednání obviněných mělo být kvalifikováno tak, jak je uvedeno v obžalobě, tedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, přičemž sazba v tomto případě je v rozmezí odnětí svobody v trvání 10-18 let. Dosud shromážděné důkazy zakládají podle obvodního soudu reálnou možnost této právní kvalifikace u výše uvedených obviněných. K takovému řízení je pak ve smyslu § 17 odst. 1 tr. ř. příslušný krajský soud. Podle obvodního soudu by měl i trestní věc vyloučených obviněných rozhodovat Městský soud v Praze, popřípadě Krajský soud v Brně, pokud jemu bude věc přikázána.

4. Nejvyšší soud projednal předloženou věc a dospěl k následujícímu závěru.

5. Na úvod je nutno konstatovat, že obžaloba byla podána na 14 obviněných pro obdobnou trestnou činnost popsanou v obžalobě (vesměs pro jednání spočívající v různých formách nedovoleného nakládání s drogami).

Z popisu obžaloby, obsahu trestního spisu a výpovědí obviněných vyplývá, že se má jednat o činnost dvou skupin osob, kdy působí jedna skupina v Praze a druhá v Brně a okolí. Propojení obou skupin osob, které měly jinak samostatně páchat obdobnou trestnou činnost uvedenou v obžalobě, spočívá ve známosti obviněného M. T. s obviněným A. Ch. a nákupu (byť podle obžaloby jediném) drogy, a to jednáním popsaným pod bodem

V.

obžaloby a

X.A)

obžaloby. Obviněný A. Ch. měl v jednom případě na žádost M. T. zprostředkovat prodej v obžalobě uvedeného množství tablet extáze M. T., který si pro uvedené drogy přijel spolu s obviněným V. Ch. do Brna a dovezli je do Prahy, kde s nimi dále měli nakládat, jak je uvedeno v obžalobě pod bodem V. Z uvedeného vyplývá, že

trestné činy obviněných spolu souvisí

, přičemž s ohledem na páchání trestné činnosti také v Praze, je ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. Městský soud v Praze soudem příslušným k projednání věci všech obviněných. Podle § 20 odst. 1 tr. ř. jsou podmínky pro konání společného řízení určovány souvislostí trestných činů. V tomto případě objektivní, tj. ve věci, kdy trestné činy více osob spolu vzájemně souvisí (např. spolupachatelství, účastenství nebo jiná forma trestné součinnosti ale i další souvislost v nejširším smyslu).

6. Podle § 23 odst. 1, odst. 2 věta první tr. ř. k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů lze řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. Příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění (za předpokladu, že soud, který věc vyloučil ze společného řízení, byl příslušný projednat věc ve společném řízení [srov. komentář k ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 23 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013].

7. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. , (č. l. 7852 tr. spisu), byla ze společného řízení podle § 186 písm. a) tr. ř. a podle § 23 odst. 1, 2 tr. ř. věc obviněných

V. Ch., M. T., A. P.

a

A. B.,

vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a uvedená věc byla postoupena

Obvodnímu soudu pro Prahu 2

jako soudu příslušnému k projednání věci. V uvedeném usnesení městský soud především uvedl, že nejsou podle něj splněny podmínky pro konání společného řízení všech obviněných, neboť jde o samostatnou činnost dvou skupin lidí páchajících obdobnou trestnou činnost, když však trestná činnost těchto skupin není vzájemně blíže propojená, s výjimkou jediného obchodu s tabletami extáze. Proto podle soudu došlo k vyloučení první skupiny obviněných (působící v Praze) k samostatnému projednání. Pokud jde o tuto skupinu osob (V. Ch., M. T., A. P. a A. B.), zpochybnil městský soud u obviněných V. Ch., M. T., A. P. právní kvalifikaci uvedenou v obžalobě, podle odstavce 4 § 283 tr. zákoníku (tedy znak spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech). Městský soud vyjádřil názor, že se mezi uvedenými obviněnými (působícími v Praze) a L. B. a E. P. (působícími v Moldavské republice) nedá hovořit o sofistikované činnosti organizované skupiny, když podle soudu jde jen o prostý přeshraniční obchod s návykovými látkami. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze uzavřel, že není dána ve smyslu § 17 odst. 1 tr. ř. věcná příslušnost krajského soudu k projednání věci a věc postoupil k projednání Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. 11. 2019, sp. zn.

, věc obviněných

V. Ch., M. T., A. P.

a

A. B.

předložil

Nejvyššímu soudu

k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť se domnívá, že závěry Městského soudu v Praze stran právní kvalifikace jednání obviněných jsou bez dokazování provedeného v hlavním líčení předčasné. Podle Obvodního soudu pro Prahu 2 dosud nashromážděné důkazy naopak reálnou možnost právní kvalifikace podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku u obviněných

V. Ch., M. T. a A. P.

zakládají. Tím je podle obvodního soudu založena příslušnost krajského soudu k projednání věci, a to Městského soudu v Praze nebo Krajského soudu v Brně.

8. Nejvyšší soud, který je s ohledem na shora uvedené příslušný k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu, se s tímto názorem Obvodního soudu pro Prahu 2 ztotožnil a jeho argumenty považuje za důvodné.

9. Obecně lze uvést, že organizovaná skupina ve smyslu zvlášť přitěžující okolnosti musí

působit ve více státech

, jimiž se rozumí nejméně dva státy, a to případně včetně České republiky. Jinak se

organizovanou skupinou

rozumí sdružení nejméně

tří osob

trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost pro společnost (srov. R 45/1986). Organizovaná skupina může, ale také nemusí působit přímo v naší republice, neboť postačí, když je pachatel pouze ve spojení s takovou organizovanou skupinou působící mimo území České republiky ve více jiných státech. Čin je spáchán

ve spojení s organizovanou skupinou

, je-li pachatel, který může ale nemusí být členem organizované skupiny, při jejím páchání jakkoli navázán (osobně, telefonicky, prostřednictvím internetu apod.) na organizovanou skupinu. Aby došlo k naplnění této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, pachatel musí čin spáchat

ve spojení

s

organizovanou skupinou působící ve více státech

, a proto musí ve smyslu § 17 písm. b)

vědět

, že jde o organizovanou skupinu ve shora uvedeném smyslu, která působí nejméně ve dvou státech.

10. V uvedeném případě, je v obžalobě pod body III., IV., V. popsáno jednání obviněných V. Ch., M. T. a A. P.

vykazující znaky (nikoli ojedinělé, ale opakované ve třech po sobě následujících měsících) spolupráce obviněných se samostatně trestně stíhanými obviněnými L. B. a E. P. působícími v Moldavské republice (spolupráce spočívající v domluvě, zasílání peněz, cestování obviněného V. Ch. do Moldavské republiky, zasílání drog prostřednictvím autobusové dopravy, atd.). S ohledem na to, Nejvyšší soud považuje závěry Městského soudu v Praze vyjádřené v usnesení ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. , , že ve věci není dána věcná příslušnost krajského soudu k projednání věci, za minimálně předčasné, když skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu tomuto závěru prozatím nenasvědčují. Nelze za stávající důkazní situace přisvědčit městskému soudu v tom, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu neodůvodňují závěr o spáchání daného trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Důvodem pro předběžné projednání obžaloby a případného rozhodnutí na jeho základě je, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu nasvědčují tomu, že věc patří do pravomoci jiného orgánu než soudu anebo do příslušnosti jiného soudu než toho, k němuž byla podána obžaloba. V daném případě ale podle Nejvyššího soudu skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu tomu nenasvědčují a relevantní závěry bude případně možné učinit až na základě výsledků dokazování v hlavním líčení, jak to ostatně i Obvodní soud pro Prahu 2 opakovaně uvádí v usnesení o předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti Nejvyššímu soudu. K tomu lze připomenout, že všechny relevantní skutečnosti byly velmi dobře známy i státnímu zástupci, který zjevně po zvážení dosavadní důkazní situace shledal důvody pro podání obžaloby mimo jiné pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku u obviněných V. Ch., M. T. a A. P.

11. Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud samozřejmě nijak nepředjímá možné výsledky dokazování v hlavním líčení. Nejvyšší soud však v této souvislosti poukazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 5. 1997, sp. zn. , [publikované v Soudních rozhledech 4/1997 s. 94], z něhož vyplývá, že

„za situace, kdy skutkový stav umožňuje posouzení činu jak v podobě trestného činu, k jehož projednání je v prvém stupni věcně příslušný okresní soud, tak v podobě činu vymezeného ustanovením § 17 tr. ř. je nezbytné, aby věc projednal krajský soud, neboť ten (na rozdíl od soudu okresního) může ve věci rozhodnout v případě obou alternativ, v závislosti na vývoji důkazní situace po provedení všech důkazů nezbytných k objasnění věci“.

12. Z uvedených důvodů bylo o věcné příslušnosti soudu rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 15. 1. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu