Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 4777/2018

27 Cdo 4777/2018-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně J. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Aulickým, advokátem, se sídlem v Českém Krumlově, Za Tiskárnou 327, PSČ 381 01, proti žalovanému T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, PSČ 370 01, o zaplacení 895.300 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 9. 2018, č. j. -187, takto:

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 24. 4. 2018, č. j. -148, zamítl žalobu o zaplacení 895.300 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Krajský soud v Českých Budějovicích k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož pracovní smlouva (dle které dovolatelka vykonávala „práci na pozici ekonoma“) zanikla konkludentní dohodou uzavřenou mezi ní a žalovaným v důsledku jmenování dovolatelky jednatelkou žalovaného, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že vykonává-li zaměstnanec v pracovním poměru ke kapitálové obchodní společnosti činnosti, kterou po svém zvolení má (musí) vykonávat jako člen statutárního orgánu společnosti, zaniká jeho pracovní poměr (neujednají-li si strany něco jiného) konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. , odst. 29, a další rozhodnutí v něm citovaná).

[6] O tom, že v projednávané věci si strany něco jiného neujednaly, svědčí řada soudy nižších stupňů zjištěných okolností, z nichž vyplývá, že sama dovolatelka vycházela z toho (a jednala tak), že jí po jmenování do funkce jednatelky nadále náleží toliko odměna za výkon této funkce, a nikoliv i mzda podle dříve sjednané pracovní smlouvy.

[7] Ustálené judikatuře taktéž odpovídá závěr odvolacího soudu, podle kterého činnosti, jež dovolatelka (podle svého tvrzení) vykonávala pro žalovaného jako ekonom, spadaly do náplně funkce jednatele; k vymezení obchodního vedení viz zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. . Namítá-li dovolatelka, že některé z jí vykonávaných činností nespadají do obchodního vedení, opomíjí, že do náplně funkce člena statutárního orgánu nespadá toliko obchodní vedení a zastupování společnosti navenek, ale taktéž další činnosti, jež zákon, zakladatelské právní jednání nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu společnosti ( , ; dále jen „o. z.“).

[8] Přípustným pak dovolání nečiní ani otázka, zda dovolatelka mohla – vzhledem ke střetu zájmů – žalovaného zastoupit při uzavření dohody o ukončení pracovního poměru. Je tomu tak již proto, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí (správně) nespočívá. Dovolatelka přehlíží, že případný rozpor mezi jejími zájmy a zájmy společnosti, pokud by nebyl vyřešen v souladu s ustanoveními a násl. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“], by toliko otevíral společnosti (jakožto zastoupené) možnost dovolat se tohoto rozporu v souladu s o. z., což společnost zjevně neučinila a nečiní (k aplikaci posledně označeného ustanovení na zastupování členy statutárního orgánu obchodní korporace viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[9] Lze dodat, že dovolatelce za výkon činností spadajících do náplně funkce jednatelky příslušela toliko odměna dle uzavřené (a jediným společníkem schválené) smlouvy o výkonu funkce, popř. dle vnitřního předpisu či rozhodnutí jediného společníka přijatého podle § 61 z. o. k.

[10] Námitkou, že soudy nižších stupňů dovolatelku řádně nepoučily podle , dovolatelka toliko poukazuje na údajnou vadu řízení, aniž v této souvislosti otevírá jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí, a aniž vymezuje, který z předpokladů přípustnosti je vůči takové otázce naplněn. Uplatňuje tak nepřípustný dovolací důvod (viz ), k jehož přezkoumání není dovolání přípustné.

[11] Napadené rozhodnutí ostatně vytýkanou vadou zjevně netrpí. Žaloba nebyla zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene a odvolací soud věc posoudil po právní stránce shodně jako soud prvního stupně; nebylo tedy důvodu, aby soud dovolatelku poučoval podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. ).

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[13] Ty sestávají z odměny zástupce žalovaného za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 6 a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 11.900 Kč a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.562 Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži dovolatelky celkem 14.762 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 18. 12. 2019

JUDr. Petr Šuk předseda senátu