Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1839/2019

30 Cdo 1839/2019-146

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobce D. P., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Melánií Pyszkovou,advokátkou se sídlem v Havířově, Svornosti 86/2, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 649 968 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2019, č. j. -105, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 7. 2018, č. j. -72, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 116 732, 87 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I). Dále zamítl žalobu v části, ve které žalobce požadoval zaplacení 533 235,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok II) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 576,72 Kč (výrok III).

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací zastavil řízení o odvolání žalobce ohledně částky 330 950,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I rozsudku odvolacího soudu), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žaloba se žádostí o zaplacení 116 732,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení se zamítá a potvrdil zamítavý výrok II ohledně částky 202 284,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 1 200 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč (výrok IV rozsudku odvolacího soudu).

Uvedených částek se žalobce domáhal jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu vedeného před Exekutorským úřadem ve Vsetíně nejdříve pod sp. zn. 060 EX 706/2009, pak pod sp. zn. 0138 EX 706/2009.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroků II, III a IV včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II ), dále jen „ “, odmítl.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. V rozsahu výroků III a IV je tak dovolání objektivně nepřípustné.

V rozsahu výroku II nemůže otázka žalobce vztahující se k přerušení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem exekutora a žalobcem tvrzenou škodou jednáním žalobce, jež spočívalo v nesplnění jeho smluvních povinností, založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud konstatoval, že příčinou vzniku tvrzené škody bylo porušení smluvního závazku žalobcem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 1. 2020

JUDr. Pavel Simon předseda senátu