Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2010/2019

24 Cdo 2010/2019-363

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Romana Fialy v právní věci péče o nezletilé AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, a BBBBB (pseudonym), narozeného dne XY, obou bytem XY, obou zastoupených městem Havlíčkův Brod, se sídlem Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, Havlíčkovo náměstí č. 57, jako kolizním opatrovníkem, dětí matky I. K., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Vlastou Bártovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Smetanovo náměstí č. 3290, a otce J. K., narozeného dne XY, bytem XY, t.č. ve výkonu trestu ve Věznici Pardubice, zastoupeného Mgr. Ing. Josefem Chlubnou, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Havlíčkovo náměstí č. 1963, za účasti navrhovatele Městského úřadu Světlá nad Sázavou a Okresního státního zastupitelství v Havlíčkově Brodě, o zbavení otce rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp.zn , o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. listopadu 2018 č.j. -306, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27.11.2018 č.j. -306 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce, zda lze považovat úmyslný trestný čin otce namířený proti matce nezletilých dětí, za který byl otec pravomocně odsouzen, za zneužití rodičovské odpovědnosti ve smyslu ustanovení o.z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2013 sp. zn. , uveřejněný pod č. 82 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013; k otázce, zda ve věci měl být vypracován tzv. revizní znalecký posudek, když odvolací soud neměl pochybnosti o správnosti závěrů již vypracovaného znaleckého posudku, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2012 sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2012 sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Předestírá-li dovolatel ve prospěch svých úvah vlastní skutkové závěry, že „se ve výkonu trestu nechová účelově, nýbrž jeho chování je spontánní“, že „není konfliktním typem“, že „si ve výkonu trestu odnětí svobody vše uvědomil a dospěl“, a že „nyní chce být zodpovědných otcem“, ačkoli ze závěrů znaleckého posudku Mgr. Lenky Čermákové vyplývá, že v průběhu výkonu trestu „nedošlo u otce ke změnám v osobnostní struktuře“ a že „jeho závažná porucha osobnosti je celoživotní (trvalá) a léčebně minimálně ovlivnitelná“, jde o námitku, která představuje ve své podstatě nesouhlas se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud vycházel při svém úsudku, že „jednání otce v rámci rodiny naplňuje znaky zneužité rodičovské odpovědnosti, a to v tak hrubém rozsahu, že nelze použít mírnější opatření než zbavení otce rodičovské odpovědnosti“. Touto výtkou ovšem dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , a proto dovolací soud nemohl rozsudek odvolacího soudu v tomto směru přezkoumat.

Nepřípadný je i poukaz otce na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.3.2012 sp.zn. , ze kterého se podává, že zvažuje-li soud intenzitu zneužívání či zanedbávání rodičovské odpovědnosti, je povinen vzít mj. v úvahu, že „změna postoje rodiče ke svému životu a k nezletilému, na kterou lze v době rozhodování soudu spolehlivě usuzovat, může převážit nad důsledky jeho chování v minulosti“; v projednávané věci – jak vyplývá z výše zmíněných závěrů znalkyně – však taková kvalitativní změna postoje otce zjištěna nebyla, a tudíž nejde o situaci, kdy by právní otázka byla posouzena rozdílně od dřívějšího rozhodnutí dovolacího soudu.

Navrhuje-li otec v dovolání, aby Nejvyšší soud „doplnil dokazování o hodnocení o průběhu výkonu trestu odnětí svobody a závěry pohovoru s psychologem věznice“, potom přehlíží, že nové skutečnosti nebo důkazy nejsou v dovolacím řízení podle ustanovení přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení nenípřípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 12. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu