Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 138/2019

KSBR 31 INS XY 29 NSČR 138/2019-A-462

USNESENÍ

Odůvodnění:

Ve věci vedené pod sp. zn. 3 UL XY projednává Vrchní soud v Olomouci podle , o soudech a soudcích, návrh dlužníka (M. D.) na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. XY. Tímto návrhem se dlužník domáhá, aby Vrchní soud v Olomouci určil Krajskému soudu v Brně lhůtu 15 dnů k předložení odvolání dlužníka ze dne 2. března 2016 směřujícímu proti bodu I. výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2015, č. j. XY, odvolacímu soudu.

Podáním ze dne 14. listopadu 2019 (A-433) navrhl dlužník přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze z důvodu vhodnosti. K důvodům, pro které je podle dlužníka vhodné přikázat věc jinému soudu, patří místo podnikání a umístění jeho majetku „v obvodu“ Vrchního soudu v Praze, snaha o spolehlivější a důkladnější projednání věci soudem, který má k dané věci „nejblíže“, dále spory mezi dlužníkem a soudci Vrchního soudu v Olomouci, které mohou ovlivnit nestrannost úsudku při rozhodování o návrhu na určení lhůty, jakož i názor Vrchního soudu v Olomouci prezentovaný v usnesení ze dne 15. července 2019, č. j. XY, 2 VSOL XY, podle něhož „odvolací soud je přesvědčen, že jsou zde důležité důvody spočívající v naplnění zásady efektivity, rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, pro které je třeba věc delegovat z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Praze“.

Nejvyšší soud rozhodoval o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Vrchnímu soudu v Olomouci, u nějž je věc vedena, a Vrchnímu soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána [ věta první , (dále jen „ “)].

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je (stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu) veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.

Z návrhu dlužníka se nepodávají skutečnosti, z nichž by plynulo, že věc bude u Vrchního soudu v Praze rozhodnuta rychleji a hospodárněji.

Dlužníkem tvrzené důvody pro delegaci vhodnou vůbec nedopadají na rozhodování o určení lhůty. Samotné projednání věci a rozhodnutí o tomto návrhu tak nemůže být delegováním na jiný soud v ničem rychlejší či hospodárnější (bez ohledu na to, kde dlužník podniká a kde se nachází jeho majetek). Nejde o samotné insolvenční řízení, ale pouze o řízení o určení lhůty k provedení úkonu. Proto u takového řízení zásadně nepřipadá v úvahu přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu.

Důvodem pro delegaci vhodnou pak nemohou být ani okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle Návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, založenému na tvrzeném vztahu soudce daného soudu k účastníkům, jejich zástupcům nebo k projednávané věci, proto nemůže být vyhověno (k tomu srov. v judikatuře Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 1. února 2001, sp. zn. , usnesení ze dne 29. října 2008, sp. zn. , usnesení ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. , a usnesení ze dne 5. listopadu 2013, sp. zn. ).

Odůvodňuje-li dlužník návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti též spory mezi dlužníkem a soudci Vrchního soudu v Olomouci, je nutno zdůraznit, že prostředkem k prověření takové výhrady je námitka podjatosti konkrétního soudce.

Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle , rozhodl, že se věc nepřikazuje jinému soudu k projednání a rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 12. 2019

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu