Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 95/2019

7 Td 95/2019-186

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

P. K.

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně

neodnímá

.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vyškově, podal dne 14. 5. 2019 u Okresního soudu ve Vyškově návrh na potrestání obviněného P. K. pro přečin pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku.

2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. , bylo rozhodnuto, že podle § 25 tr. ř. se věc obviněného P. K. vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. tomuto soudu odnímá a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově. U Okresního soudu v Prostějově je věc vedena pod sp. zn. .

3. Trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku. Za tento přečin a za sbíhající se další trestné činy mu byl uložen souhrnný trest.

5. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání. Řízení ve věci odvolání obviněného je u Krajského soudu v Brně vedeno pod sp. zn. .

6. Krajský soud v Brně předložil dne 21. 11. 2019 trestní spis Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. , Nejvyššímu soudu s tím, že Krajskému soudu v Brně bylo předloženo podání J. K., matky obviněného P. K., kterým podala odvolání ve věci Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. , a zároveň navrhla delegaci věci jinému soudu, a to konkrétně Krajskému soudu v Praze.

7. V podání nazvaném jako

„Odvolání a žádost“

(č. l. 177 tr. spisu) J. K. uvádí, že rovněž jako její syn podává opravný prostředek proti nepravomocnému rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. , pro neobjektivitu, zaujatost a jiné nedostatky plynoucí z dřívějších věcí, když podle jejího názoru uvedený rozsudek okresního soudu jistě přivede jejího syna

„tzv. až do hrobu“

. J. K. uvedla, že u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (pozn. tedy v jiném řízení než v tomto) došlo k porušení zákona, což ona iniciovala podnětem ministerstvu spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona (zatím bez odpovědi). Dále uvedla, že u Krajského soudu v Brně údajně sabotují řádný průběh řady řízení v občanskoprávních žalobách proti její osobě a osobě jejího syna P. K., které jsou podle ní neopodstatněné, neprojednatelné, za hranicemi dobrých mravů, krajně nelidské a vyděračské (ve věci sp. zn. Krajský soud v Brně podle J. K. od 11. 1. 2019 ani řádně nekonal). Z těchto důvodů tedy požaduje, aby rozhodl nyní Nejvyšší soud tak, že o podaných odvoláních ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. (v němž měl být podle jejího názoru její syn správně zproštěn viny ohledně spáchání účelových s neexistujících deliktů, ale nebyl) bude rozhodnuto Krajským soudem v Praze.

8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh J. K. a dospěl k závěru, že v argumentech uvedených v návrhu na delegaci nelze shledat důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

9. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

10. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Obsahem předloženého návrhu J. K. totiž nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně – resp. všichni soudci tohoto soudu, nejsou schopni v trestní věci obviněného P. K. (sp. zn. ) spravedlivě a nestranně rozhodnout. Pokud J. K. subjektivně ze svého pohledu hodnotí (jako neopodstatněná, neprojednatelná, vyděračská, atd.) některá řízení vedená u Krajského soudu v Brně, je nutno zdůraznit, že jde o řízení ve věcech civilních, která nemají vliv na nyní projednávanou trestní věc obviněného. Nejvyšší soud konstatuje, že v případě těchto námitek, jde toliko o obecné námitky.

11. Nejvyšší soud uvádí, že z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. se lze v zásadě domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám [např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 30 (Podjatost). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III, 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371].

12. Nejvyšší soud tedy shledal, že J. K. ve svém návrhu na delegaci neuvedla žádné důležité důvody ve smyslu ustanovení § 25 tr. ř. Nevznesla žádnou bližší a konkrétní námitku, která by odůvodňovala postup podle § 25 tr. ř. v předmětné trestní věci obviněného P. K., než obecné námitky, které jsou motivované její nespokojeností s tím, jak soudy, resp. nyní Krajský soud v Brně, v jejich různých věcech rozhodují.

13. Za tohoto stavu nelze považovat návrh J. K. na odnětí věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Krajskému soudu v Praze podle § 25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 12. 2019

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu