Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
7ABAF4D65A7F5873C1258527001E47C8.html
HTML · 13.59 KB
No categories available
21 Nd 504/2019
21 Nd 504/2019-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněné innogy Energie, s. r. o. se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Limuzská č. 3135/12, IČO 49903209, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze, Rubešova č. 162/8, proti povinnému K. D., narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, žádost o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 1242/2019 , o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno, podal dne 24. 10. 2019 u Okresního soudu v Kroměříži spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 22. 10. 2019 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 8.303,97 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 3. 2019, č. j. 18 C 322/2018 -36.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 13. 11. 2019, č. j. 32 EXE 1242/2019 -18, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky, který určí místně příslušný soud. V odůvodnění uvedl, že „z výpisu z Centrální evidence obyvatel České republiky bylo zjištěno, že povinný registrem neprochází, ze zprávy Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky se adresa současného pobytu povinného nepodařila zjistit, povinný evidencí neprochází, a skutečnost, zda má povinný na území ČR postižitelný majetek, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci prováděné exekuce“.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád “), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučníhořádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 , uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 , které bylo uveřejněno pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky, po předložení věci Okresním soudem v Kroměříži (§ 105 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 1. 2020
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu