Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3320/2018

27 Cdo 3320/2018-332

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. P., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Davidem Kuboněm, advokátem, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti žalované RSJ Securities a. s., se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 00884855, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o zaplacení 56.188,40 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2018, č. j. -296, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 17.375,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění:

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu řadu otázek týkajících se výkladu , o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ “), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES (dále jen „směrnice MiFID“), a to:

- zda vede opomenutí obchodníka s cennými papíry provést tzv. test vhodnosti podle čl. 19 odst. 4 směrnice MiFID a § 15h odst. 1 zákona u neprofesionálního investora k absolutní neplatnosti smlouvy o obhospodařování uzavřené mezi obchodníkem a investorem, resp. k odpovědnosti obchodníka s cennými papíry za škodu z titulu provedení nevhodného obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona;

- zda je obchodník s cennými papíry v rámci investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona oprávněn provést obchod s investičním nástrojem, který není výslovně povolen sjednanou investiční strategií;

- zda je porušena zákonná povinnost poskytovat investiční služby s odbornou péčí dle § 11a zákona a povinnost jednat kvalifikovaně, čestně a v nejlepším zájmu zákazníka dle § 15 odst. 1 zákona, pokud obchodník neprovede řádnou diverzifikaci portfolia zákazníka, které mu bylo svěřeno k obhospodařování na základě volné úvahy v rámci sjednané investiční strategie;

- zda je obchodník s cennými papíry povinen sdělit neprofesionálnímu investorovi srozumitelné a pravdivé informace o investiční strategii, riziku nedostatečné diverzifikace portfolia a vlivu kolísání úrokových sazeb na výnos, jsou-li tyto informace nutné pro správné pochopení podstatných prvků nabízených a poskytovaných investičních služeb.

[5] Při formulaci uvedených otázek však dovolatel vychází z odlišného skutkového stavu, než na kterém založil své rozhodnutí odvolací soud, namítaje, že v projednávané věci nebyla respektována zákonná pravidla hodnocení důkazů, že odvolacím soudem učiněná skutková zjištění jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy a že částečně je „hodnocení těchto závěrů nepřezkoumatelné s ohledem na absenci náležitého zdůvodnění“.

[6] Odvolací soud přitom v projednávané věci uzavřel, že dovolatel jako „představitel“ České pojišťovny, a. s., sám kontaktoval žalovanou s žádostí o uzavření smlouvy o „exklusivním“ investování jeho prostředků, „materiálně“ věděl vše o investování, byl žalovanou informován o investičním nástroji a jeho rizicích, dále že žalovaná svou informační povinnost splnila prostřednictvím písemných podání, elektronickou poštou a ústními jednáními, zvolená investiční strategie odpovídala finančním možnostem a investičnímu profilu dovolatele a zároveň bylo prokázáno, že existovala diverzifikace portfolia. Na zvolení příslušné investiční strategie se dovolatel sám podílel, neboť měl předchozí zkušenosti s investováním prostřednictvím žalované.

[7] Jinak řečeno, odvolací soud měl za prokázané, že k poskytnutí potřebných informací dovolateli ze strany žalované došlo a že předmětné obchody byly uzavřeny v souladu se sjednanou investiční strategií a nebyly pro dovolatele nevhodné.

[8] Ačkoliv tedy dovolatel napadá právní posouzení projednávané věci, činí tak jednak prostřednictvím námitek proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, jež nejsou dle způsobilým dovolacím důvodem, jednak námitkami směřujícími vůči hodnocení důkazů.

[9] Hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) přitom nelze úspěšně napadnout přípustným dovolacím důvodem (srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

[10] Za daných skutkových okolností není napadené rozhodnutí v rozporu se závěry Nejvyššího soudu přijatými v rozsudku ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 91/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[11] K otázce přezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud dodává, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sen. zn. ). V poměrech projednávané věci pak nelze dovodit, že by případné nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí dovolateli bránily v uplatnění jeho práv.

[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 17. 12. 2019

JUDr. Filip Cileček předseda senátu