Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3911/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jana Filipa o návrhu navrhovatele Ing. Karla Vítka CSc., na "zrušení diskriminačního opatření vůči pracujícím důchodcům v předčasném důchodu", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dle listin připojených k návrhu Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 14. 7. 2014 č. j. X uložila navrhovateli povinnost vrátit přeplatek na starobním důchodu v částce 145 064 Kč z důvodu, že mu v období od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2012 a od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 dle o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nenáležela výplata starobního důchodu, na který mu vznikl nárok dle tohoto zákona do dosažení důchodového věku, neboť "vykonával výdělečnou činnost v rozsahu, který založil účast na důchodovém pojištění, a vykonával výdělečnou činnost". Námitky navrhovatele Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 8. 10. 2014 č. j. X-PB zamítla a současně jej (nad rámec poučení) informovala, že proti rozhodnutí může podat žalobu dle , a to včetně lhůty a místa k jejímu podání.

Navrhovatel se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil "diskriminační opatření" podle něhož "si důchodce v předčasném důchodu nesmí vydělat, ani když potřebuje řešit své závazky a pokud si vydělá, musí důchod vrátit"; jinými slovy domáhá se zrušení o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož "výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle , nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1", jenž správní orgán v jeho právní věci aplikoval.

Dle písm. a) y rozhoduje Ústavní soud o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem.

Okruh subjektů oprávněných k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je vymezen v ustanovení ; dle je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení [ písm. a) y] "ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v tohoto zákona".

Podle ustanovení může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Jestliže se však navrhovatel domáhá zrušení zákonného ustanovení, aniž by současně s tímto návrhem podal i ústavní stížnost dle , je nevyhnutelné na podaný návrh nahlížet jako na návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou [ ], neboť ani jiné ústavní podmínky pro jeho legitimaci k takovému návrhu splněny nejsou.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh navrhovatele podle ustanovení ve spojení s ustanovením odmítnout.

Pro úplnost pak stojí za zaznamenání, že i za situace, kdyby bylo možno o podaném návrhu uvažovat současně jako i o ústavní stížnosti (čemuž ale obsah nesvědčí), byl by dán důvod pro jeho odmítnutí rovněž, neboť by šlo o ústavní stížnost nepřípustnou [ ], jestliže před jejím podáním navrhovatel - a to zjevně - dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon (zde ve formě žaloby a kasační stížnosti) k ochraně jeho práv poskytuje [ ].

Ústavní soud nepřehlédl, že navrhovatel vznesl předmětný požadavek bez toho, že byl zastoupen advokátem (viz ), leč k odstranění této vady jej nevyzýval, neboť ani její náprava by nemohla ničeho změnit na tom, že jeho návrh není způsobilý meritorního projednání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2015

Jan Musil v. r.

předseda senátu