Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3109/2019

29 Cdo 3109/2019-97

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce R. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Filipem Lorenzem, advokátem, se sídlem v Praze, Kodaňská 1441/46, proti žalovanému Z. B., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 4.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. května 2019, č. j. -77, takto:

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 29. prosince 2017, doručenou Městskému soudu v Praze téhož dne, se žalobce (R. M.) po žalovaném (Z. B.) domáhá zaplacení částky 4.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky.

Usnesením ze dne 16. ledna 2018, č. j. -10, Městský soud v Praze vyzval žalobce, aby ve lhůtě do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 200.667,- Kč; současně ho poučil o následcích nečinnosti.

Podáním ze dne 30. ledna 2018 (č. l. 12) žalobce požádal „o prominutí, eventuálně o snížení soudního poplatku“.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. března 2018, č. j. -41, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků; Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. srpna 2018, č. j. -56, které nabylo právní moci dne 10. září 2018, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Usnesením ze dne 18. září 2018, č. j. -62, Městský soud v Praze žalobce opětovně vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 200.667,- Kč, a to ve lhůtě do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení; zároveň ho opakovaně poučil též o následcích nezaplacení soudního poplatku. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci doručena dne 26. září 2018.

Lhůta určená k zaplacení soudního poplatku začala žalobci běžet dne 27. září 2018 a skončila dne 11. října 2018. Žalobce soudní poplatek zaplatil (až) dne 7. listopadu 2018 a podáním z téhož dne požádal o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. prosince 2018, č. j. -71, které nabylo právní moci 28. prosince 2018, zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty.

Následným usnesením ze dne 9. ledna 2019, č. j. -72, Městský soud v Praze zastavil řízení podle ustanovení , o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 6. května 2019, č. j. -77, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Odvolací soud uzavřel, že žalobce nesplnil poplatkovou povinnost ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem prvního stupně; proto soud prvního stupně postupoval správně, když řízení zastavil a nepřihlížel k opožděnému zaplacení soudního poplatku.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu a které bylo dovoláním zpochybněno, týkající se výkladu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, odpovídá závěrům formulovaným v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil např. v usneseních ze dne 31. července 2019, sen. zn. , a ze dne 27. srpna 2019, sp. zn. .

K možnosti doručit výzvu k zaplacení soudního poplatku postupem předvídaným ustanovením srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2018, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 14. května 2019, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 12. 2019

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu