Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1223/2019

-544

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce S. Z., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou, se sídlem v Karlových Varech, Cihelní 71/14, PSČ 360 06, proti žalované M.,se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Patimat Kashkaevou, advokátkou, se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 820/42, PSČ 360 01, o zaplacení 8.000 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018, č. j. -506, takto:I. Dovolání seodmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] K odvolání žalobce proti výrokům II. a III. rozsudku soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti té části potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byla žaloba zamítnuta co do částky 2.000 EUR, podal žalobce dovolání, jež Nevyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Uvedená částka má představovat odměnu za poskytnutí sídla žalované, sjednanou ve smlouvě o poskytování služeb ze dne 21. 5. 2009. Dovolatel namítá, že odvolací soud, který smlouvu považoval za neúčinnou, nedostál – ve vztahu k této části uplatněného nároku – své poučovací povinnosti podle a 3

[5] Tato námitka přípustnost dovolání nezakládá. Odvolací soud totiž své rozhodnutí (přes ne zcela přesné vyjádření v odstavci 17 odůvodnění) nezaložil na závěru o tom, že dovolatel nedostatečně prokázal skutkový stav. Ze zjištěných skutečností měl soud za prokázáno, že vlastníkem nemovitosti, kam bylo sídlo žalované umístěno, není dovolatel, ale O. Z., matka dovolatele. Dovolateli tak právo na zaplacení odměny za poskytnutí sídla žalované (ani z titulu bezdůvodného obohacení) nesvědčí.

[6] Nezaložil-li odvolací soud své rozhodnutí na závěru o tom, že dovolatel neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, nebyl postup podle a 3 namístě [k výkladu označeného ustanovení srov. např. (dovolatelem odkazovaný) rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 115/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. , ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 39/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. ].

[7] Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že závěr, podle něhož dovolatel nemá nárok na zaplacení odměny za poskytnutí sídla, neboť vlastníkem nemovitosti je O. Z., dovolatel nenapadá, a dovolacímu přezkumu jej tudíž neotevírá.

[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 11. 2019

JUDr. Filip Cileček předseda senátu