Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2338/2019

23 Cdo 2338/2019-140

USNESENÍ

Hockey club tělovýchovná jednota Šternberk, z.s.

Městu Šternberk

se sídlem ve Šternberku, Horní náměstí 78/16, PSČ 785 01, IČO 299529, zastoupenému JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, PSČ 779 00, o ochranu proti nekalé soutěži a reparaci imateriální újmy formou omluvného dopisu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 7. 2018, č. j. -111, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Stručné odůvodnění: ( )

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 7. 2018, č. j. -111, potvrdil rozsudek ze dne 19. 1. 2018, č. j. -9, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu o uložení povinnosti zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění citovaném ve výroku rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jenž považuje za přípustné, neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, prezentované jeho rozhodnutími nebo , když vztah mezi žalobcem a žalovaným neposuzoval jako soutěžní vztah. Prosazuje, že skutečnost, že žalovaný poskytl žalobci dotaci, nevylučuje soutěžní vztah mezi nimi. Je přesvědčen, že kontrola nakládání s dotací ze strany žalovaného byla provedena chybně a tendenčně, za účelem poškození žalobce, a proto se jedná o výkon práva v rozporu s dobrými mravy soutěže. Dále namítá, že soudy nižších stupňů pochybily, když neprovedly jím navrhované důkazy, v důsledku čehož došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. , z čehož cituje pasáž o provádění důkazů soudem. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání vyjádřil tak, že jej nepovažuje za přípustné, neboť z jeho obsahu není patrné, jaká konkrétní otázka hmotného nebo procesního práva dosud nebyla dovolacím soudem řešena, nebo při řešení jaké otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Vyslovil souhlas se závěry soudů nižších stupňů, že s žalobcem nebyli v soutěžním vztahu, a že provedením kontroly nakládání s peněžními prostředky poskytnutými žalobci formou dotace se nedopustil jednání za účelem soutěžního záměru, nýbrž žalovaný plnil povinnost, kterou mu ukládá zákon. Navrhl, aby dovolací soud dovolání jako zjevně bezdůvodné zamítl.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou advokátem podle , zabýval jeho přípustností, a dospěl k závěru, že dovolání přípustné není, neboť napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud předesílá, že soudy obou stupňů na řešený případ správně aplikovaly , obchodního zákoníku, neboť k jednání žalovaného, které žalobce považuje za nekalosoutěžní a kvůli kterému je veden tento spor, došlo před nabytím účinnosti , (srov. o. z.).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 15. 1. 2007, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. ), podle které pro úvahu, zda jednání konkrétního subjektu je jednáním v hospodářské soutěži není rozhodné, zda jde o podnikatele, nýbrž to, zda šlo o jednání uskutečněné za účelem soutěžního záměru, a nikoli záměru jiného.

Hospodářským stykem není styk úřední, pokud nevyúsťuje v majetkové cíle a soutěžní snahy. Z pojmu hospodářského styku je třeba vyloučit jednání konané ve veřejném zájmu, přičemž veřejným zájmem se rozumí zejména zájem, který má společnost nebo její jednotlivé složky na uspořádání věcí veřejných a sociálních na zachování zákonů a nařízení. Zpracování protokolu o výsledku kontroly nakládání s poskytnutými finančními prostředky (účelová dotace) nelze považovat za jednání uskutečněné za účelem soutěžního záměru. Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů nelze dovodit konkrétní zájem žalovaného na úspěchu jednoho soutěžitele na úkor druhého, tedy na výsledku konkurenčního boje dvou soutěžitelů, jak nesprávně namítá dovolatel. Využitím práva kontroly nakládání s poskytnutými prostředky, je-li prováděna v souladu s právními předpisy, nejsou objektivně sledovány soutěžní a konkurenční cíle, neboť jednání žalovaného bylo zaměřeno na realizaci pravidel stanovaných veřejným právem. Ze skutkových zjištění soudů, která nemohou být v dovolacím řízení přezkoumána, se nepodává porušení zákonných pravidel při provádění kontroly, které by vedlo k neodůvodněnému předstihu v hospodářské soutěži, resp. k neodůvodněnému předstihu pro někoho jiného. Pouze takové jednání lze kvalifikovat jako jednání, které do soutěže nekalosoutěžně zasáhne. Samotné provedení kontroly v případě poskytnutí dotace nemůže být zdrojem zkreslení hospodářské soutěže. Rozhodnutí odvolacího soudu je tudíž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.

Dovolatel dále namítá, že provedení kontroly nakládání s poskytnutými prostředky je jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže. Ačkoli dovolatel předkládá tuto otázku jako dovolacím soudem dosud neřešenou, činí tak na základě vlastních skutkových závěrů, které soudy nižších stupňů neučinily, tedy, že kontrola byla provedena chybně a tendenčně za účelem nátlaku na žalobce k přenechání činnosti žalované, a že protokol o výsledku kontroly ze dne 22. 3. 2010 obsahoval nepravdivé informace. Posuzování dobrých mravů jako jedné z podmínek aplikace generální klauzule nekalé soutěže však v posuzovaném případě nepřichází v úvahu, neboť jednání žalovaného nebylo jednáním v hospodářské soutěži. Za této situace nebylo třeba zabývat se námitkou ohledně dobrých mravů soutěže, která navíc směřuje do skutkového zjištění, které v dovolacím přezkumu nemůže být měněno či doplňováno.

Požadavku na vymezení přípustnosti dovolání podle neodpovídají námitky dovolatele k nesprávnému procesnímu postupu soudu při dokazování resp. k neúplnému dokazování, neboť se jedná o námitky směřující do konkrétních vad řízení, nezahrnující otázku procesního práva, kterou by řešil odvolací soud. Je namístě připomenout, že Nejvyšší soud již dříve judikoval, že námitky dovolatele směřující ke konkrétnímu procesnímu postupu soudu, tedy do vad řízení, neodpovídají kritériím stanovaným v (vzhledem k nejsou ani způsobilým dovolacím důvodem); přípustnost dovolání tudíž založit nemohou, i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. – veřejnosti dostupných na

www.nsoud.cz

). Nad rámec uvedeného dovolací soud dodává, že odkaz dovolatele na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. není přiléhavý, neboť citované rozhodnutí řeší skutkově zcela odlišnou věc (jedná se o spor o zánik pohledávky započtením) a závěry v něm obsažené nelze vztahovat na posuzovanou věc. Odvolací soud se navíc od obecných kritérií o způsobu provádění dokazování nikterak neodchýlil, když uvedl, na základě kterých, v řízení provedených, důkazů dospěl k závěru, že jednání žalovaného není soutěžním jednáním a současně uvedl, proč již další důkazy neprováděl.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. 11. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu