Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1267/2019

-253

USNESENÍ

E. B.

PRVNÍ PRIVÁTNÍ CHIRURGICKÉ CENTRUM, spol. s r. o.

, se sídlem Labská kotlina 1220/69, Hradec Králové, IČO 49813692, zastoupená JUDr. Alešem Doubkem, advokátem se sídlem Na Poříčí 1047/26, Praha 1, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované:

Česká pojišťovna, a. s.

, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, IČO 45272956, o zaplacení 730.611 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2019, č. j. -235, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2019, č. j. -235, není přípustné podle ustanovení , neboť uplatněné námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.

Odvolací soud potvrdil jako věcně správný rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2018, č. j. -200, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 730.611 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že zdraví žalobkyně bylo poškozeno při operaci v zařízení žalované dne 9. 11. 2011 a dne 11. 11. 2013 byla mezi účastnicemi uzavřena dohoda o narovnání, na základě níž žalovaná žalobkyni zaplatila jednorázovou náhradu za bolestné, ztížení společenského uplatnění a ztrátu na výdělku a při invaliditě v celkové výši 423.577 Kč. Odvolací soud uzavřel, že dohodou o narovnání byl podle , , účinného do dne 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), závazek žalované k náhradě škody na zdraví žalobkyně nahrazen závazkem zaplatit jí částku 423.577 Kč a tento nový závazek zanikl splněním ( obč. zák.). Žalobkyně by se mohla domáhat další náhrady škody na zdraví, jen pokud by tvrdila a prokázala, že po ustálení jejího zdravotního stavu, na základě něhož jí bylo v roce 2013 poskytnuto žalovanou jednorázové odškodnění, došlo u ní v příčinné souvislosti s původní škodní událostí k výraznému zhoršení zdraví, které nebylo možno v době uzavření dohody o narovnání předvídat, nebo se projevily nově a intenzivně dříve nepřítomné a nepředvídatelné následky na jejím zdraví související s operací dne 9. 11. 2011. Žalobkyně však žalobu odůvodnila jen tvrzením, že se zhoršily její obtíže s močením, je náchylnější k infekcím močových cest a má sníženou funkci levé ledviny, a že tyto obtíže měla již v době uzavření dohody o narovnání a přetrvaly až do roku 2015. Byť se odvolací soud neztotožnil s názorem okresního soudu o promlčení uplatněných nároků, rozsudek soudu prvního stupně shledal správným, a to na základě závěru, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala existenci tak zásadních a významných negativních změn ve svém zdravotním stavu oproti jeho ustálení v roce 2013, která by umožňovala rozhodnout o další náhradě za škodu na zdraví. Naopak, odvolací soud vzal za prokázané (mimo jiné posudkem MUDr. Pavla Vernera, předloženým žalobkyní), že zdravotní stav žalobkyně se od jeho ustálení v roce 2013 významně nezhoršil. Odvolací soud k nárokům na náhradu škody na zdraví nově vzniklým v příčinné souvislosti s původní škodní událostí po ustálení zdravotního stavu odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1983, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 9/1986 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, občanskoprávní část (dále jen „Sbírka“), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 1998, sp. zn. , uveřejněný v časopisu Soudní judikatura pod č. 159/1998, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 79/2007 Sbírky, či na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. .

Dovolatelka přípustnost dovolání dovozovala tím, že „otázka hmotného práva, na které rozhodnutí závisí, má být dovolacím soudem vyřešena jinak“. Za otázku zásadního právního významu pokládala závěr odvolacího soudu, že nebyla prokázána náhlá a nepředvídatelná změna jejího zdravotního stavu oproti době, kdy uzavřela dohodu o narovnání. Své tvrzení o snížení funkce ledviny, zvýšené četnosti zánětů močových cest a obtížích při močení hodlala prokázat revizním znaleckým posudkem. Oba nalézací soudy však podle ní nesprávně vyšly ze závěrů posudku znalce MUDr. Pavla Vernera. Dovolatelka se domáhala zrušení rozsudků obou stupňů a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

I když dovolatelka uvedla, že uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení, z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že nesouhlasí jen s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav. Těžiště dovolacích námitek žalobkyně spočívá v kritice skutkového závěru odvolacího soudu o neprokázání vzniku nových zásadních zdravotních obtíží v příčinné souvislosti s poškozením zdraví, které již v roce 2013 bylo odškodněno na základě dohody o narovnání. Nesouhlas se skutkovými závěry odvolacího soudu, na jejichž základě byla věc posouzena po právní stránce, však nepředstavuje dovolací důvod podle Otázka prokázání příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck – dále jen „Soubor“ – pod C 1025), protože v řízení se zjišťuje, zda škodní událost a vznik škody jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. , Soubor C 5514). Zpochybňuje-li dovolatelka závěr o vzniku škody a vztahu příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a škodní událostí pouze kritikou postupu nalézacích soudů v důkazním řízení, potažmo při následném hodnocení jeho výsledků, a předkládá-li vlastní verzi rozhodných skutečností, nesměřují její námitky proti právnímu posouzení věci, nýbrž jen proti zjištěnému skutkovému stavu. Tím však nelze přípustnost dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku podle založit.

Vzhledem k tomu, že v dovolání nebyl uplatněn jediný způsobilý dovolací důvod, tj. nesprávné právní posouzení věci ( ), není dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné. Nejvyšší soud je proto podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 11. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu