Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 467/2019

30 Nd 467/2019-82

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně PHARMOS, a. s., identifikační číslo osoby 19010290, se sídlem v Ostravě, Těšínská 1349/296, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Janotou, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 1727/108, proti žalované Aspen Pharma Trading Limited, irské registrační číslo 482868, se sídlem v Irsku, 3016 Lake Drive, Citywest Business Campus, Dublin, zastoupené Mgr. Liborem Štajerem, advokátem, se sídlem v Praze, Hellichova 458/1, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle , takto:

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 7. 2018, podanou u Krajského soudu v Ostravě, domáhá, aby byla žalovaná povinna zdržet se nekalé soutěže spočívající v odmítání dodávek léčiv v souladu s , o léčivech, zaplacení částky 2 213 838,70 Kč jako náhrady ušlého zisku a zaplacení částky 10 827 777 Kč jako zadostiučinění za způsobenou imateriální újmu.

Podáním ze dne 2. 8. 2019 navrhla žalovaná delegaci z důvodu vhodnosti. Žalovaná uvedla, že obsah předmětného sporu je velmi úzce spjat s trhem s léčivými přípravky, resp. jeho fungováním, a především s jeho regulací. Jako dozorové orgány na něm působí především Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ministerstvo zdravotnictví, které zaujímá významnou roli gestora jednotlivých legislativních návrhů na tomto poli. Dle žalované tak lze předpokládat, že oba uvedené orgány budou v rámci řízení podávat odborná vyjádření a stanoviska, přičemž oba mají své sídlo v Praze, tedy v obvodu Městského soudu v Praze. Žalovaná dále poukázala na to, že v obvodu Městského soudu v Praze má též sídlo společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, s. r. o., která provádí pro žalovanou veškeré distribuční operace ve vztahu k léčivým přípravkům. S ohledem na to lze dle žalované očekávat, že tato společnost bude vzhledem k vysoké míře své zainteresovanosti vystupovat v řízení jako svědek. Žalovaná se tak domnívá, že Městský soud v Praze by mohl danou věc projednat hospodárněji a rychleji, jelikož by nemuselo docházet ke složitému procesu přesunu jednotlivých osob zapojených do tohoto řízení z Prahy do Ostravy a zpět.

Žalobkyně ve svém vyjádření k návrhu žalované uvedla, že s návrhem nesouhlasí, neboť skutečnosti uváděné žalovanou v žádném případě nevedou k závěru, že věc může být u navrhovaného soudu projednána rychleji a hospodárněji. Tvrzení, že dozorové orgány trhu s léčivými přípravky mají sídlo v Praze, považuje žalobkyně za naprosto neopodstatněné, když lze mít za to, že komunikace soudu s těmito orgány by probíhala toliko písemně prostřednictvím pošty, resp. systému datových schránek. Žádnou relevanci nemá ani tvrzení žalované, že zaměstnanci společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod, s. r. o., budou v řízení vystupovat jako svědci. Jednak z dosavadních podání není nijak zřejmé, že by měli vystupovat jako svědci, jednak tito zaměstnanci nejsou nijak označeni, tudíž není známo bydliště příslušných zaměstnanců. Nadto si dle žalobkyně nelze nevšimnout, že společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, s. r. o., působí v rámci celé České republiky, včetně Ostravy.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Tyto důvody vhodnosti musí být takové povahy, aby z nich jednoznačně plynulo, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Postup podle je výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost je určena zákonem, a kterou je právě proto, že jde o výjimku, nutno vykládat restriktivně.

Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. Skutečnosti uváděné žalovanou, tedy že dozorové orgány trhu s léčivými přípravky a společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, s. r. o., mají své sídlo v Praze, jsou běžné a nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým okolnostem lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci Městskému soudu v Praze, bylo by to nepříznivé pro žalobkyni, která s návrhem na delegaci nesouhlasila. Taktéž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Krajský soud v Ostravě je s věcí již obeznámen (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. , ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. , a ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení jinému soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 12. 2019

Mgr. Vít Bičák předseda senátu