Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 26/2018-P24-23

MSPH 99 INS XY29 NSČR 26/2018-P24-23

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka M. Č., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,o přihlášce pohledávky věřitele č.24, o dovolání věřitele č. 24 Městské části Praha - Křeslice, se sídlem v Praze 10, Štychova 2/34, PSČ 104 00, identifikační číslo osoby 00240389, zastoupeného JUDr. Petrem Chárou, advokátem, se sídlem v Praze, U zeměpisného u 508/12, PSČ 160 00,proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. ledna 2017, č. j. , 2 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním datovaným 21. července 2016, došlým Městskému soudu v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) téhož dne, přihlásil věřitel č. 24 Městská část Praha - Křeslice (dále jen „věřitel M“) do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka M. Č. pohledávku ve výši 222 801 Kč, představovanou náhradou nákladů řízení přiznaných věřiteli M rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2015, č. j. -552, který nabyl právní moci dne 11. prosince 2015.

Usnesením ze dne 31. srpna 2016, č. j. ,insolvenční soud odmítl přihlášku pohledávky věřitele M (bod I. výroku) a určil, že právní mocí tohoto usnesení končí účast věřitele M v insolvenčním řízení (bod II. výroku).

K odvolání věřitele M Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. ledna 2017, č. j. , 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud - vycházeje z , , odst. 3, a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) - přisvědčil závěru insolvenčního soudu, že přihláška pohledávky je opožděná, když propadná dvouměsíční přihlašovací lhůta uplynula 6. ledna 2016 a věřitel M přihlásil pohledávku až 21. července 2016.

Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel M dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „ “), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, kterénebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny.

Konkrétně jde o tyto otázky:

1/ „Je věřitel, jehož pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku dlužníka, vázán propadnou lhůtou k přihlášení vykonatelné pohledávky stanovenou insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku dlužníka, když vyznačení právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí, ze kterého přihlašovaná pohledávka vyplývá, tedy v případě právní moci rozhodnutí skutečnosti, se kterou je spojen samotný vznik přihlašované pohledávky, bylo odvislé od činnosti obecného soudu, který o věřitelově pohledávce rozhodoval a k vyznačení právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí, ze kterého přihlašovaná pohledávka vyplývá, došlo až po uplynutí lhůty stanovené k přihlášení pohledávek za dlužníkem?“

2/ „Může věřitel s odvoláním na normy obsažené v ustanovení a odst. 4 a dále pak normu obsaženou v ustanovení věta první přihlásit pohledávku, kterou opírá o soudní rozhodnutí, u kterého není k poslednímu dni propadné lhůty pro přihlášení pohledávek, jež byla stanovena insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku dlužníka, vyznačena právní moc a vykonatelnost předmětného soudního rozhodnutí, tedy rozhodnutí, o které svoji pohledávku věřitel opírá?“

Odvolacímu soudu vytýká dovolatel nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod dle ) apožaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání, které může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl Nejvyšší soud podle a 2 , když v posouzení dovoláním předestřených otázek je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Podle této judikatury platí, že:

1/ Pohledávka z titulu práva na náhradu nákladů soudního řízení vzniká až dnem právní moci soudního rozhodnutí, které ji přiznává; dříve takový nárok nelze přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky [rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2015, sen. zn. , uveřejněný pod číslem 85/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 85/2015“); rozsudek je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

2/ Z uspokojení v insolvenčním řízení jsou vedle pohledávek vypočtených v a přihlášených pohledávek, k nimž se v důsledku později (poté, co nastaly účinky přihlášení) nastalých skutečností nepřihlíží (srov. ), vyloučeny i pohledávky, které věřitel, jemuž předepisuje uplatnění pohledávky vůči dlužníku podáním přihlášky, nepřihlásil v průběhu insolvenčního řízení vůbec nebo pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, které věřitel neuplatnil v průběhu insolvenčního řízení postupem dle , a pohledávky, které vznikly až po rozhodnutí o úpadku respektive po uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek a které zároveň nejsou zahrnuty v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, obsaženém v a (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 54/2012“).

Předmětná pohledávka není obsažena v taxativním výčtu pohledávek vzniklých po rozhodnutí o úpadku, jež lze uspokojit jako pohledávky za majetkovou podstatou ( ) nebo jako pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ( ), takže k jejímu poměrnému uspokojení v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka mohlo dojít, jen byla-li včas přihlášena. S přihlédnutím k době vzniku pohledávky (11. prosince 2015, kdy nabylo právní moci soudní rozhodnutí, jež ji přiznává) a k době, kdy uplynula propadná přihlašovací lhůta (6. ledna 2016) dovolatel tuto možnost (v intencích závěrů plynoucích z R 54/2012 a R 85/2015) měl.

Argumentace promítnutá v položených otázkách směšuje existenci pohledávky (vzniklé v daném případě dnem právní moci soudního rozhodnutí) s jejím doložením (prokázáním) prostřednictvím veřejné y (předmětného soudního rozhodnutí opatřeného doložkou právní moci a doložkou vykonatelnosti), přičemž odlišnost těchto pojmů dokládá již dikce ; v judikatuře srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2017, sen. zn. , nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2018, sen. zn. , který byl na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, jež se konalo 9. října 2019, schválen k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Úsudek, že pohledávka vznikla právní mocí soudního rozhodnutí (R 85/2015) a nikoli vyznačením doložky právní moci na takovém soudním rozhodnutí, je triviální. Důvod připustit dovolání proto Nejvyšší soud neměl.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 28. 11. 2019

Mgr. Milan Polášek předseda senátu