Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 82/2019-B-222

MSPH 76 INS 8490/201429 NSČR 82/2019-B-222

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka UPL TELECOM, s. r. o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Táboritská 880/14, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27203221, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Denisem Kašicynem, advokátem, se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Kolínská 1722/16, PSČ 130 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. května 2019, č. j. , -176, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

[1] Usnesením ze dne 8. února 2019, č. j. -162, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), zamítl „opakovaný“ návrh dlužníka (UPL TELECOM, s. r. o.), aby insolvenční správkyně dlužníka Mgr. Monika Cihelková byla zproštěna funkce.

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. května 2019, č. j. , -176, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:

„Jaké intenzity musí dosáhnout projevená nečinnost či neodbornost insolvenčního správce při výkonu povinností vyplývajících pro něj z , aby insolvenční soud přistoupil ke zproštění funkce insolvenčního správce dle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )?“

K této otázce pak vznáší doplňující otázky, označené písmeny a/ až e/, z nichž otázky označené pod písmeny a/ až d/ směřují k tomu, zda jednání v nich uvedené je závažným porušením povinností insolvenčního správce, a otázka označená písmenem e/ pak k tomu, zda závažným porušením povinností insolvenčního správce je souhrn porušení povinností označených pod písmeny a/ až d/.

[4] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v , odmítl podle a 2

[6] Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení právních otázek, na jejichž řešení spočívá, v souladu s ustálenou judikaturou k výkladu , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Z této judikatury se podává, že:

[7] Ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 58/2016“); usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[8] Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení , liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením nebo s ustanovením , nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, R 58/2016).

[9] O tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce, rozhoduje insolvenční soud v intencích „po slyšení insolvenčního správce“ (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzením osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, pak insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2016, sen. zn. ).

[10] Budiž dodáno, že skutkovými dovolacími námitkami (námitkami založenými na jiných skutkových zjištěních či závěrech než těch, z nichž vyšel odvolací soud) právní posouzení věci odvolacím soudem nelze zpochybnit (tyto námitky jsou tudíž bezcenné i pro založení přípustnosti dovolání). K namítané (ne)přezkoumatelnosti některých závěrů odvolacího soudu Nejvyšší soud dodává, že napadené rozhodnutí je i potud souladné se závěry judikatury, konkrétně se závěry obsaženými na téma (ne)přezkoumatelnosti soudních rozhodnutí v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[11] Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. listopadu 2019

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu