Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 436/2019

21 Nd 436/2019-78

USNESENÍ

J. H.

, narozeného XY, bytem XY, za účasti společnosti

České telekomunikační infrastruktury a. s.

se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Olšanská č. 2681/6, IČO 04084063, o určení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 3. 12. 2015, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. (u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. ), o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Ing. Davida Bokra, JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Olgy Římalové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn.

se odmítá

.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 3. 3. 2016 se navrhovatel domáhá, aby soud určil, že „usnesení (řádné) valné hromady žalované konané dne 3. 12. 2015 jsou neplatná vč. přiměřenosti výše protiplnění navrženého hlavním akcionářem“.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 10. 2018, č. j. -52, zamítl návrh navrhovatele na přiznání osvobození od povinnosti zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na zahájení řízení (výrok I.) a návrh navrhovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.).

K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. -60, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že řízení o návrhu navrhovatele na přiznání osvobození od soudního poplatku za podaný návrh se zastavuje (s odůvodněním, že jde o překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť o návrhu na osvobození od soudních poplatků bylo již rozhodnuto pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2018, č. j. -37, a nebylo prokázáno, že by došlo ke změně poměrů), a ve výroku II. usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Součástí tohoto usnesení Vrchního soudu v Praze je i poučení, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné; uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze bylo žalobci doručeno dne 22. 3. 2019 (srov. , 3 a 4 ) a téhož dne nabylo právní moci.

Žalobce podáním ze dne 24. 6. 2019 (doručeným Městskému soudu v Praze dne 28. 6. 2019) jednak vyslovil nespokojenost s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2019, č. j. -60, jednak vznesl námitku podjatosti vůči všem členům senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze (složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Olgy Římalové), který usnesením rozhodl o „řádně, důvodně a včas podaném odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. -52, aniž by nařídil jednání, na kterém by odvolání řádně za jeho účasti projednal“. Má zato, že jeho odvolání „bylo a je objektivně řádné, důvodné i včasné“ a že „zcela mu bylo upřeno i právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří toto jeho odvolání bez něho projednali a rozhodli, přestože o tom musel být soudem poučen ( )“. Navrhuje „jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí této věci a její předložení k rozhodnutí podle (z důvodu delegace nutné) vč. neprodleného zrušení jejich rozhodnutí a přidělení této věci k řádnému projednání a rozhodnutí jiným soudům I. a II. stupně“, neboť „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“.

Městský soud v Praze poté předložil věc, která byla vedena u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze, který podle rozvrhu práce rozhodoval o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. -52, s připojením písemných vyjádření členů senátu 14 Cmo – předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Olgy Římalové, kteří shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být poučeni.

Podle ustanovení účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Neposkytne-li soud za řízení v rozporu s ustanovením účastníkům poučení o tom, že mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, má to - jak je nepochybné z ustanovení - pouze za následek, že účastník může během řízení uplatnit námitku podjatosti i po prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde, popřípadě po uplynutí lhůty 15 dnů počítané ode dne, kdy se o důvodu vyloučení dozvěděl nebo kdy tento důvod vznikl. Nedostatek poučení podle ustanovení tedy nepředstavuje vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť poté (v době), co již bylo ve věci rozhodnuto, nepřichází vznesení námitky podjatosti ( ) v úvahu a ani není (nemůže být) procesně významné, zda byla splněna poučovací povinnost podle ustanovení , ale jen to, zda ve věci rozhodl vyloučený soudce nebo přísedící (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 121/2005 v časopise Soudní judikatura).

Nedostatek poučení účastníka o právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) má pouze následek uvedený v ustanovení větě druhé , tedy že účastník, který nebyl poučen, může námitku podjatosti uplatnit i po uplynutí lhůt uvedených v ustanovení větě první ; uvedené však platí jen za předpokladu, že v řízení, kterého se vyloučení soudce (přísedícího) týká, dosud nebylo vydáno rozhodnutí, jímž se řízení končí, a že tedy v tomto (probíhajícím) řízení lze ještě o námitce podjatosti rozhodnout. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. , ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. ).

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda navrhovatel uplatnil námitku podjatosti včas.

Právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které - jak vyplývá z výše uvedeného -mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit jen během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

V posuzované věci uplatnil navrhovatel námitku podjatosti soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze Mgr. Ing. Davida Bokra, JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Olgy Římalové, kteří rozhodovali o jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. -52, jímž byl zamítnut návrh navrhovatele na přiznání osvobození od povinnosti zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na zahájení řízení (výrok I.) a návrh navrhovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.). Rozhodnutím o odvolání, k němuž došlo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2019, č. j. -60 (kterým bylo usnesení městského soudu ve výroku I. změněno tak, že se řízení o návrhu navrhovatele na přiznání osvobození od soudního poplatku za podaný návrh zastavuje, a ve výroku II. potvrzeno), bylo odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze skončeno; uvedené usnesení nabylo podle potvrzení ve spise právní moci dne 22. 3. 2019.

Uplatnil-li navrhovatel námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Ing. Davida Bokra, JUDr. Michaely Janouškové a JUDr. Olgy Římalové až podáním ze dne 24. 6. 2019, tedy až poté, kdy bylo odvolací řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. pravomocně skončeno, učinil tak opožděně.

Nejvyšší soud proto návrh navrhovatele na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle odmítl. Protože k otázce opožděnosti námitky podjatosti nebylo prováděno dokazování, bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 11. 2019

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu