Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4014/2019

20 Cdo 4014/2019-214

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, se sídlem v Brně, nám. Svobody č. 4, proti povinnému V. A., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Radanou Bužkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní č. 48, pro 4 568 381,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. srpna 2019, č. j. -181, takto:

Odůvodnění:

Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 24. září 2018, č. j. -158, zcela zastavil exekuci vedenou proti povinnému (výrok I.), rozhodl, že oprávněný je povinen nahradit povinnému na nákladech řízení 131 188,20 Kč (výrok II.) a soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce 7 920 Kč (výrok III.).

Krajský soud v Brně k odvolání oprávněného usnesením ze dne 29. srpna 2019, č. j. -181, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil v rozsahu výroku I., jímž bylo rozhodnuto o zastavení exekuce co do dlužné jistiny daně v částce 948 912,40 Kč (první výrok) a dále rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na zastavení exekuce co do rozsahu přesahujícího rámec prvního výroku, tedy co do penále v částce 3 619 469 Kč se zamítá (druhý výrok). Dále odvolací soud změnil výroky II. a III. soudu prvního stupně tak, že oprávněnému se ukládá zaplatit povinnému na náhradě nákladů exekuce 53 784,50 Kč (třetí výrok) a konečně rozhodl, že povinnému se nepřiznává náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem (čtvrtý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání a současně navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Povinný uvedl, že exekuce proti povinnému byla zahájena dne 18. března 2011 s tím, že bezodkladně poté podal povinný návrh na její zastavení. O tomto návrhu soudy nižších stupňů rozhodovaly každý celkem třikrát s tím, že v září roku 2018 soud prvního stupně exekuci zcela zastavil a soud odvolací rovněž shledal důvody pro zastavení exekuce a to pro její zjevnou nespravedlnost a nepřípustnost, byť jen z části. Je tedy zřejmé, že otázky, které jsou předmětem námitek povinného, nejsou svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva, nýbrž jde o otázky právně dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu v převážné míře neřešené. Vymáhaný nárok ve výši 3 619 469 Kč je nad finanční možnosti povinného, který kromě důchodu nemá jiných příjmů. Povinný a jeho manželka jsou vlastníky nemovitých věcí, z nichž větší hodnotu má pouze rodinný dům, ve kterém rodina bydlí. Soudní exekutor již přitom jmenoval znalce za účelem dražby tohoto domu. Povinný má za to, že jsou zde důvody pro zastavení exekuce i ve vztahu k příslušenství daně, má za to, že stejně tak jako samotná daň i její příslušenství je prekludováno. Jelikož je však již rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce v právní moci, může exekutor přistoupit k provedení exekučních příkazů, tzn. mj. k prodeji nemovitosti, ve které povinný a jeho rodina žije. Z těchto důvodů se povinný cítí být přímo ohrožen na svých právech.

Nejvyšší soud postupoval podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Podle před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a rozhodl shora uvedeným výrokem.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 1. 2020

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu