Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5747/2017

30 Cdo 5747/2017-66

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně INTEC Green Energy s.r.o., IČO: 29190193, se sídlem ve Slavičíně, Divnice 150, zastoupené JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 5, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 9 983 177 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2017, č. j. -49, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 6. 2017, č. j. -37, zamítl návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku (výrok I), zastavil řízení (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích o zastavení řízení a o nákladech řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud jako soud dovolací podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl zčásti pro vady a zčásti pro nepřípustnost.

Dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i ohledně výroku I v části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku III o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a ohledně výroku III o náhradě nákladů odvolacího řízení. V této části svého dovolání však dovolatelka nevymezuje žádné dovolací důvody ( , 3 ) a dovolání tak musí být v tomto rozsahu jako vadné odmítnuto ( ).

Dovolatelkou předkládaná otázka procesního práva, zda je řízení o žalobě na náhradu škody „způsobené legislativní činností Parlamentu České republiky“, při níž došlo k tvrzenému porušení norem primárního práva Evropské unie, osvobozeno od placení soudního poplatku, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o řízení ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem [osvobozené od soudního poplatku podle , o soudních poplatcích, ve znění účinném do 29. 9. 2017] a že dovolatelka není osvobozena od soudního poplatku za řízení ani na základě analogického užití uvedeného ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2019, sp. zn. ).

Dovolací soud se od své ustálené judikatury nemíní odchylovat, neboť se s argumenty uváděnými dovolatelkou (že jí podle judikatury Soudního dvora Evropské unie přísluší „nejpříznivější režim“ pro projednání jejího nároku podle vnitrostátního práva vztahující se i na osvobození od placení soudního poplatku) podrobně vypořádal již ve zmiňovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. . Přípustnost dovolání nezakládá ani skutečnost, že v typově stejném řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. byl nárok žalobkyně projednán a rozhodnut, aniž by žalobkyně soudní poplatek zaplatila.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2019

JUDr. Pavel Simon předseda senátu