Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 433/2019

20 Nd 433/2019-113

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Neratovice, se sídlem v Neratovicích, Na Výsluní 1314, identifikační číslo osoby 00036048, zastoupenému JUDr. Jiřím Beránkem, advokátem se sídlem v Mělníku, Havlíčkova 304/5, o splnění informační povinnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:

Odůvodnění:

V řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. vznesl žalobce námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Švantnera, který má jako předseda senátu Vrchního soudu v Praze rozhodovat ve věci sp. zn. o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2018, č. j. -88. Žalobce uvedl, že JUDr. Švantner rozhodoval jako člen senátu ve věci a potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze, „aniž byl uveden zákonný důvod“, „zneužil pravomoci, nejednal a nerozhodoval v zájmu státu, ale v zájmu mafie vykrádat Stavební bytové družstvo Neratovice a poškodit členy družstva jak finančně, tak zdravotně“, jednal „ve shodě“ se soudkyní Krajského soudu v Praze Mgr. Pavlou Peltrámovou jako „organizovaná skupina – mafie“. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že JUDr. Švantner „nebude jednat a rozhodovat jinak, než jednal a rozhodoval senát, jehož byl členem“. Dále uvedl, že JUDr. Švantner „je součástí v podané žalobě č. j. vedené Obvodním soudem pro Prahu 2“.

K námitce podjatosti se vyjádřil soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner tak, že nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, pro něž by měl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí v dané věci. Ohledně řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 nebyl účasten žádného jednání. Uvedl, že nevylučuje, že se může jednat o případ, kdy nespokojený účastník žaluje členy senátu Vrchního soudu v Praze pro náhradu škody, která mu měla vzniknout rozhodnutím, jež účastníku nevyhovuje. Dodal, že k takovým žalobcům necítí žádné negativní či pozitivní emoce a nemá vůči nim žádný vztah.

Podle , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). Podle věty první o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. (uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)] soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Žádnou z uvedených skutečností však žalobce netvrdí a rovněž z vyjádření soudce JUDr. Švantnera vyplývá, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah. Výtky žalobce směřují pouze vůči samotnému způsobu a výsledku rozhodování soudce v předcházejícím odvolacím řízení. Žalobce vyjadřuje nespokojenost s tím, že Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, jehož členem byl i JUDr. Švantner, tak, že zčásti potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze, kterým soudkyně Mgr. Peltrámová zamítla žalobu žalobce (jedná se o rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2017, č. j. -57, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2016, č. j. -37). Žalobce dále odkazuje na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , v němž žaluje Českou republiku – Ministerstvo spravedlnosti a domáhá se mj. zrušení citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze s poukazem na to, členové senátu „nejednali a nerozhodli v zájmu ČR jako právního státu“.

Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání věci však není skutečnost, že rozhodne v rozporu s představou účastníka o správnosti rozhodnutí, neboť přímo ustanovení výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Švantnera, Nejvyšší soud rozhodl tak, že jmenovaný soudce není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 11. 2019

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu