Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3749/2019

30 Cdo 3749/2019-347

USNESENÍ

Řízení o odvolání se zastavuje.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený napadeným usnesením vyslovil, že k řízení o neúplném podání žalobkyně jsou věcně příslušné okresní soudy (výrok I) a současně určil, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně „odvolání s podezřením na padělání usnesení“ (č. l. 20 spisu), při jehož podání nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání.

Proti rozhodnutí vrchního soudu v otázce věcné příslušnosti zákon odvolání nepřipouští ( per argumentum á contrário), jak o tom ostatně byli účastníci v napadeném usnesení správně poučeni.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle platí, že má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. např. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 1996, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o určení otázky věcné příslušnosti soudů k projednání dané věci, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání (popř. označeného jako „odvolání“) proti těmto rozhodnutím neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003 sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z řečeného tak v poměrech právě projednávané věci vyplývá, že se Nejvyšší soud nemohl „odvoláním“ žalobkyně věcně zabývat a řízení o něm pro nedostatek funkční příslušnosti musel zastavit ( , ). Z tohoto důvodu nebylo třeba odstraňovat ani zjevný nedostatek předepsaného povinného zastoupení dovolatelky ( ).

O náhradě nákladů dané fáze řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 11. 2019

JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu