Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1851/2019

22 Cdo 1851/2019-186

USNESENÍ

a) "Společenství vlastníků jednotek domu XY“

, identifikační číslo osoby XY, se sídlem XY,

b) P. K.

, narozeného XY,

c) O. K.

, narozeného XY,

d) Z. K.

, narozeného XY,

e) I. K.

, narozené XY,

f) M. K.

, narozené XY,

g) J. L.

, narozeného XY,

h) R. M. M.

, narozené XY, a

i) L. R.

, narozené XY, všech bytem XY, zastoupených Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem v Praze 10, Leknínová 3033/7, proti žalovaným

1) Tulipa Rokytka, s.r.o.

, identifikační číslo osoby 27259480, se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1037/49, zastoupené JUDr. Janou Vyšanskou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104,

2) J. L.

, narozené XY, a

3) M. M.

, narozené XY, oběma bytem XY, o určení užívacího práva k pozemkům a o vyklizení pozemků, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu Praze ze dne 10. 10. 2018, č. j. -145, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se domáhají určení, že v jejich prospěch [vyjma žalobkyně a)] existuje bezplatná služebnost užívacího práva k pozemkům par. č. XY, v katastrálním území XY, obec XY jako návštěvnických stání, dále určení, že tyto pozemky jsou návštěvnickými stáními k budově č. p. XY, nacházející se na pozemku par. č. XY, v katastrálním území XY, obec XY a dále vyklizení uvedených pozemků od uzamykatelných parkovacích sloupků. Žalobu odůvodnili tím, že jim na základě kolaudačního souhlasu stavebního úřadu ze dne 26. 2. 2009, který povolil užívání stavby, vznikla služebnost užívání, a povinnost žalované 1) zajistit návštěvnická stání, Dlouhodobé faktické užívání uvedených pozemků jako návštěvnických parkovacích stání bylo ukončeno instalací parkovacích sloupků, jejichž odstranění se žalobci také domáhají.

Obvodní soud pro Prahu 9 („soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 13. 11. 2017, č. j. -108, zamítl žalobu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.).

Městský soud v Praze („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, č. j. -145, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.).

Odvolací soud odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozsudek ze dne 30. 1. 1989, sp. zn. , a usnesení ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. , přičemž tam uvedené platí i pro vznik věcného břemene rozhodnutím správního orgánu. Ze stavebního zákona ani z jiného zákona nevyplývá, že lze zřídit věcné břemeno kolaudačním souhlasem. Tvrzení žalobců, že jim věcné břemeno bylo zřízeno kolaudačním souhlasem jakožto rozhodnutím správního orgánu je lichá a nemá oporu v zákoně.

Proti rozsudku podali žalobci („dovolatelé”) dovolání, jehož přípustnost vymezují tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; jedná se konkrétně o otázku „jestli kolaudační souhlas jako rozhodnutí orgánu veřejné moci zakládá vznik služebnosti”. Z procesní opatrnosti však přípustnost vymezují i tak „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (případně je otázka dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak)“. Dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost ( ) odkazuje.

Protože věcné břemeno mělo být zřízeno v roce 2009, Nejvyšší soud věc posoudil podle č. (dále jen „obč. zák.“) – viz hlava II. – ustanovení přechodná a závěrečná, díl, 1 – přechodná ustanovení oddíl I. – všeobecná ustanovení, , 2 č.

Dovolatelé vymezili otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena, zda věcné břemeno užívání může vzniknout na základě kolaudačního souhlasu. Takto položenou otázku dovolací soud dosud neřešil (judikatura, na kterou odvolací soud odkázal, se týká zřízení věcného břemene soudem, byť ji lze obdobně aplikovat i na zřízení rozhodnutím správního orgánu), zjevně proto, že její řešení je tak jasné, že dosud nebyla dovolacímu soudu účastníky sporů předložena.

Podle § 151o odst. 1 obč. zák. „věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení zde platí obdobně.“ Není tu uvedeno nic, co by bylo možno podřadit pod stavebního

Správní orgán může zřídit věcné břemeno, avšak pouze za podmínek vyplývajících ze speciálních zákonů, a pokud to tyto zákony výslovně připouštějí; takto lze věcné břemeno zřídit např. podle , energetického zákona, nebo , o elektrických komunikacích, nebo podle stavebního zákona ve spojení se , o vyvlastnění. Kolaudační souhlas není titulem, na základě kterého může vzniknout věcné břemeno; stavební zákon (ani jiný právní předpis) totiž výslovně neuvádí, že lze zřídit věcné břemeno kolaudačním souhlasem. Ten ostatně není ani správním rozhodnutím (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. ), a již proto jej nelze podřadit pod žádný z důvodů uvedených v obč. zák. K odkazu na judikaturu Ústavního soudu se uvádí, že to, že často nelze činnost instituce jednoznačně označit buď za veřejnoprávní či soukromoprávní ještě neznamená, že kolaudační souhlas zakládá věcné břemeno.

Přesto, že uvedená otázka tak dosud nebyla v judikatuře řešena a že ji toto rozhodnutí vlastně řeší, dovolací soud považuje za nutné odmítnout dovolání pro jeho zjevnou bezdůvodnost ( ).

Dále dovolatelé odkázali „z procesní opatrnosti“ na ostatní předpoklady přípustnosti vyjádřené v

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak [ („ “)].

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), jsou dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. . Argumentaci k ostatním předpokladům přípustnosti dovolatelé neuvádějí, když pouze odkazují na zbylé znění To však, jak je výše uvedeno, k přípustnosti dovolání nepostačuje. K vymezení důvodů přípustnosti k dovolání viz zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a další judikaturu tam citovanou.

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2019

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu