Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
917D49FE05189ED7C12584F3001E3BE0.html
HTML · 11.46 KB
No categories available
21 Cdo 5476/2017
21 Cdo 5476/2017-179
USNESENÍ
M. P.
1)
nezletilé AAAAA
(pseudonym), narozené XY, bytem XY, zastoupené kolizním opatrovníkem, Městskou částí Praha 9, se sídlem Úřadu městské části Praha 9 v Praze, Sokolovská č. 14/324, a
2) A. P.
, narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Michalem Jendrulkem, advokátem se sídlem v Praze, Politických vězňů č. 1272/21, o popření otcovství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 3718/2014 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2016, č. j. 70 Co 339/2016 -125, takto:
I. Dovolání žalobce
se odmítá
.
II. Žalobce
je povinen
zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 875,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Michala Jendrulka, advokáta se sídlem v Praze, Politických vězňů č. 1272/21.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1)
nemá
žádný z nich
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2016, č. j. 70 Co 339/2016 -125, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Dovolání žalobce by z hlediska jeho přípustnosti podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. nemohlo obstát ani v případě naplnění podmínky řádného vymezení přípustnosti, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k nejlepšímu zájmu dítěte srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 298/2010 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 677/2013 , k otázce důvodných pochybností o otcovství srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1863/2014 ). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1012/2016 , uveřejněného pod číslem 95/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství podle ustanovení § 792 o. z. představuje výjimečný postup, kterým je zasahováno do stabilních poměrů dítěte, které jsou chráněny prekluzivní lhůtou k popření otcovství a jejichž ochrana je výrazem zákonodárcem provedeného vážení právně relevantních zájmů dítěte, právního otce a případně i biologického otce. Tento postup slouží výhradně k umožnění nápravy poměrů v případech, kdy stávající stav působí takové následky, které se příčí základním hodnotám společnosti do té míry, že jeho zachování je společensky zcela nepřijatelné, a které proto odůvodňují zásah do stabilních poměrů dítěte.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 10. 2019
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu