Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2076/2019

26 Cdo 2076/2019-303

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelky O. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Bártou, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, za účasti Společenství vlastníků jednotek domu XY, se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 169/274, o neplatnost usnesení shromáždění vlastníků Společenství vlastníků jednotek domu XY, ze dne 23. listopadu 2016, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. ledna 2019, č. j. -272, takto:

Odůvodnění:

Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků Společenství vlastníků jednotek domu XY, konaného dne 23. listopadu 2016, jehož přijetím byly schváleny nové stanovy (dále jen „Usnesení“ a „Společenství“). Měla za to, že není v souladu se stanovami Společenství, neboť nebylo přijato potřebnou tříčtvrtinovou většinou přítomných vlastníků.

Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 23. dubna 2018, č. j. -242, vyslovil neplatnost Usnesení a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu.

Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) usnesením ze dne 15. ledna 2019, č. j. -272, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti Usnesení zamítl, a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení i o náhradě nákladů řízení státu.

Zjistil shodně se soudem prvního stupně, že navrhovatelka je členkou Společenství a vlastnicí jednotky č. XY v domě. Společenství konalo dne 23. listopadu 2016 shromáždění, na kterém proběhlo hlasování o nových stanovách. Účastnilo se jej celkem 19 vlastníků jednotek, 8 vlastníků jednotek bylo zastoupeno na základě plné moci, 11 vlastníků jednotek s podílem na společných částech domu v celkové výši 65,22 % se shromáždění účastnilo osobně. Z nich pak 52,08 % hlasovalo pro schválení Usnesení a 13,14 % proti jeho přijetí.

Dovodil, že návrh byl podán včas, přehlasovanou vlastnicí jednotky a je dán důležitý důvod pro přezkum Usnesení ve smyslu , , dále jen „o. z.“, neboť jím byla schválena změna stanov. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. , dospěl k závěru, že vlastníci jednotek nebyli oprávněni nechat se na shromáždění zastoupit, neboť dosavadní stanovy možnost zastoupení třetí osobou na základě plné moci neupravovaly. Za přítomné proto považoval pouze ty členy Společenství, kteří se shromáždění účastnili osobně, a uzavřel, že shromáždění bylo usnášeníschopné a že tříčtvrtinová většina z přítomných 65,22 % hlasů potřebná pro přijetí Usnesení činí 48,915 % hlasů. Vzhledem k tomu, že pro přijetí Usnesení hlasovalo 52,08 % přítomných vlastníků, bylo přijato v souladu se stanovami. Dále se zabýval obsahem jednotlivých ustanovení navrhovaných stanov a dovodil, že nejsou v rozporu s kogentní právní úpravou.

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení Měla za to, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky, zda je člen společenství vlastníků oprávněn nechat se zastoupit na základě plné moci nečlenem společenství, pokud stanovy takovou možnost výslovně nepřipouštějí, a že by tato otázka měla být s ohledem na změnu právní úpravy posouzena jinak než v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. . Zdůraznila, že pokud by byly zohledněny i hlasy členů Společenství, kteří byli na shromáždění zastoupeni na základě plné moci, potřebné tříčtvrtinové většiny nebylo dosaženo, neboť pro přijetí stanov hlasovalo pouze 73,85 % přítomných. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “. Přitom shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ) za splnění podmínky zastoupení advokátem ( a 4 ) a je přípustné, neboť při řešení otázky, zda je vlastník jednotky oprávněn nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit na základě plné moci nevlastníkem jednotky za situace, kdy stanovy společenství takovou možnost neupravují, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Touto otázkou se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 16. října 2019, sp. zn. , a dovodil, že názor prezentovaný v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2012, sp. zn. , vycházející z dosavadní právní úpravy , o vlastnictví bytů, a , (dále jen „obč. zák.“), v poměrech nového o. z., již není použitelný. Vycházel totiž z premisy, že v soukromoprávních vztazích lze činit jen to, co je zákonem (stanovami) výslovně dovoleno, zatímco o. z. preferuje zásadu autonomie vůle a zásadu, že vše je dovoleno, co není zakázáno. Dalším důvodem, kterým lze argumentovat ve prospěch možnosti zastoupení vlastníka jednotky na základě plné moci, je skutečnost, že dřívější pojem právní úkon jako projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují ( obč. zák.), byl nahrazen pojmem právní jednání, jehož definici sice o. z. neobsahuje, ale v stanoví, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Konečně je třeba připomenout, že současná právní úprava umožňuje zásadně každému nechat se při právním jednání zastoupit ( , o. z.). Z uvedeného plyne závěr, že vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují.

Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se shromáždění vlastníků konaného dne 23. listopadu 2016 účastnilo celkem 19 vlastníků jednotek, 11 z nich bylo přítomno osobně a 8 z nich bylo zastoupeno na základě plné moci. Protože zastoupení vlastníka jednotky je ze shora uvedených důvodů možné, je třeba hlasy náležející takto zastoupeným vlastníkům jednotek započítat. Jestliže odvolací soud k těmto hlasům nepřihlížel (ani při zjišťování usnášeníschopnosti shromáždění, ani při zjišťování výsledků hlasování), není jeho právní posouzení správné. Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu, napadené usnesení bez jednání ( věta první ) zrušil ( ve spojení s ustanovením ) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 11. 2019

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu