Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 425/2019

32 Nd 425/2019-49

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobců a)  L. Z., narozeného XY, b) B. Z., narozené XY a c) L. Z., narozeného XY, všech bytem XY a všech zastoupených Mgr. Martinem Začalem, advokátem se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 43/39, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží L. Svobody 1222/12, PSČ 110 15, identifikační číslo osoby 66003008, o zaplacení 469 687,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. se  nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 spatřuje vhodnost delegace v tom, že v obvodu Okresního soudu v Olomouci mají bydliště všichni žalobci, kteří původně žalobu u Okresního soudu v Olomouci podali, a to nejen z důvodu jejich bydliště, ale také proto, že s místem svého bydliště spojují vznik újmy. S přihlédnutím k tomu, že předmětem žaloby je poskytnutí přiměřeného zadostiučinění podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a to za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, neadekvátní délkou správního řízení a nemožností se domoci správního rozhodnutí (konkrétně v řízeních před Městským úřadem v XY a následně Krajským úřadem ve XY ve věci řízení o odstranění stavby v katastrálním území XY, které se nachází v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně), má Obvodní soud pro Prahu 1 za to, že za dané situace lze důvodně očekávat hospodárnější a rychlejší projednání věci u Okresního soudu v Olomouci.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 21. 5. 2019, č. j. -41, účastníky řízení vyzval, aby se k otázce delegace vhodné vyjádřili, a to s tím, že v případě jejich nevyjádření se bude předpokládat, že k navrženému postupu nemají námitek ( ). Žalobci prostřednictvím svého zástupce soudu sdělili, že s delegací Okresnímu soudu v Olomouci souhlasí, žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Soudem uváděné důvody Nejvyšší soud nepovažuje za natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše popsaný ústavní princip. V této souvislosti je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Uvedené přitom platí tím spíše, jsou-li žalobci zastoupeni advokátem. Přitom nelze také pominout, že v řízení lze využít institut dožádání podle a provést (případný) výslech žalobců (či svědků) dožádaným soudem v místě jejich bydliště, přičemž tohoto institutu lze využít i v případě místního šetření (bylo-li by ho třeba). Kromě toho nelze předjímat, jaké důkazy bude třeba v řízení provést, navíc jak vyplývá i ze samotné předkládací zprávy soudu prvního stupně, řízení, s nimiž žalobci spojují svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, ani v obvodu soudu, k němuž je delegace navrhována, neprobíhala [což byl ostatně i důvod, proč Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 3. 2019, č. j. -34, vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému, když nepřisvědčil postupu žalobců, pokud zvolili k řízení podle právě Okresní soud v Olomouci na základě názoru, že v jeho obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy]. Pokud se jedná o polohu dotčené nemovitosti, s ohledem na předmět sporu, v němž jde o tvrzený nárok na nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, neadekvátní délkou správního řízení a nemožností domoci se správního rozhodnutí, není ani důvodný předpoklad, že by bylo třeba v řízení provést úkony na nemovitosti samé.

Vzhledem k povaze projednávané věci Nejvyšší soud tak neshledal existenci takových závažných okolností, jež by odůvodňovaly přikázání věci jinému než dosavadnímu příslušnému soudu. Proto návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci nevyhověl a věc podle tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 11. 2019

JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu