Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3001/2019

29 Cdo 3001/2019-1611

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v konkursní věci úpadkyně J. L., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Mojmírem Náplavou, advokátem, se sídlem ve Starém Městě, Zerzavice 2146, PSČ 686 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o schválení konečné zprávy a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, o dovolání úpadkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. října 2018, č. j. -1499, takto:Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 12. prosince 2017, č. j. -1460, Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) schválil konečnou zprávu správkyně konkursní podstaty (bod I. výroku), schválil celkové výdaje konkursní podstaty včetně hotových výdajů bývalého správce konkursní podstaty a současné správkyně konkursní podstaty (bod II. výroku) a schválil celkovou odměnu správce konkursní podstaty s tím, že určil částky připadající bývalému správci konkursní podstaty a současné správkyni konkursní podstaty (bod III. výroku).

K odvolání úpadkyně J. L. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení konkursního soudu.

Úpadkyně podala proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání. V něm namítá, že řízení je zatíženo vadami, které mají podle ní za následek nesprávnost napadeného rozhodnutí, zpochybňuje skutková zjištění soudů nižších stupňů, jež podle ní nemají podklad v provedeném dokazování, a současně odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s některými skutečnostmi a označenými důkazy. Rozhodnutí odvolacího soudu proto podle dovolatelky spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje usnesení odvolacího i konkursního soudu zrušit a věc vrátit konkursnímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud předesílá, že , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen , o konkursu a vyrovnání (dále také jen „ZKV“) [ bod I. a ]. S přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy [tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , (dále také jen „ “), ve znění účinném do 31. prosince 2007]. K tomu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu označené níže – veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolání úpadkyně proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle a b/ , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle (ve spojení s a odst. 2 ), neboť mu dovolatelka (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Proto dovolání odmítl podle a

Dovolatelka, která ani nepodala námitky proti konečné zprávě, v dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nenamítá nesprávné právní posouzení, pouze zpochybňuje skutková zjištění soudů nižších stupňů a odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s jejími tvrzeními či navrhovanými důkazy, z čehož bez bližší konkretizace dovozuje existenci vad řízení.

Z se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130, které je spolu s níže uvedeným nálezem veřejnosti dostupné též na webových stránkách Ústavního soudu).

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b/ , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ).

K tomu lze doplnit, že dovolatelka současně nesouhlasí s hodnocením důkazů odvolacím soudem, což však – se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v – nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2019

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu