Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 156/2019

11 Tcu 156/2019-18

USNESENÍ

na odsouzení

občana České republiky

R. M.

, nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Wunsiedel, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 1 Ds 35 Js 11288/14, který nabyl právní moci dne 3. 6. 2016,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Okresního soudu Wunsiedel, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 1 Ds 35 Js 11288/14, který nabyl právní moci dne 3. 6. 2016, byl R. M. uznán vinným trestným činem krádeže velkého rozsahu podle , věta 2 č. 2 německého

(StGB)

a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a třech měsíců.

2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Wunsiedel se R. M. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že

dne 4. 9. 2014 kolem 17:10 hod. vešel do obytné a kancelářské budovy XY v XY poškozené T. a tam z uzamčené příruční pokladny, kterou násilím otevřel pomocí neznámého nástroje, odcizil peněžní částku ve výši nejméně 3.000 eur.

3. Dne 10. 10. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve

znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Wunsiedel, Spolková republika Německo, ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 1 Ds 35 Js 11288/14, který nabyl právní moci dne 3. 6. 2016, ve vztahu k osobě R. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona.

5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že R. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, event. v jednočinném souběhu s trestným činem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 citovaného zákona.

7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený R. M. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil přesto, že byl na území Spolkové republiky Německo v minulosti již opakovaně odsouzen, a to výhradně pro obdobnou trestnou činnost majetkového charakteru, naposledy rozsudkem Obvodového soudu Hof ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 7 Ls , kterým mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, jenž mu byl následně rozhodnutím Obvodového soudu Hof ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 7 Ls , společně s dalšími odsouzeními sloučen do dodatečně utvořeného celkového nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře dvanácti měsíců a dvou týdnů. Společenská škodlivost trestné činnosti je tak v daném případě zvyšována nejen způsobem provedení činu, zejména výší způsobené škody, ale též bohatší trestní minulostí odsouzeného, u něhož jsou dlouhodobě patrné výrazné sklony k páchání trestné činnosti majetkového charakteru. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Wunsiedel ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 1 Ds 35 Js 11288/14, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. M. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. 10. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracoval:

JUDr. Tomáš Durdík

soudce