Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3489/2019

21 Cdo 3489/2019-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně T. R., narozené XY, bytem XY, proti žalované TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. se sídlem v Třinci, Staré Město, Průmyslová č. 1000, IČO 18050646, zastoupené JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou se sídlkem v Třinci, Husova č. 401, o odškodnění majetkové újmy, stanovení doživotní renty, odškodnění nemajetkové újmy a „návrhu na insolvenci“, původně vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , nyní u Okresního soudu ve Frýdku- Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2017, č. j. -33, jímž rozhodl o určení věcné příslušnosti, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený Krajskému soudu v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2017, č. j. -33, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, a věc postoupil Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku.

Proti uvedenému usnesení podala žalobkyně dne 31. 7. 2017 podání označené jako „dovolání“.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném do 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle ustanovení má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Pojem „nadřízený soud“, je-li použit v k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních a s pojmem „soud prvního stupně“ jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej mutatis mutandis stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy vrchní soud o tom, který soud je věcně příslušný k projednání věci, není takové rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně (k tomu srovnej - ve vztahu k rozhodnutí vrchního soudu o vyloučení soudce - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. ) ani rozhodnutím soudu odvolacího (k tomu srovnej - opětovně ve vztahu k rozhodnutí vrchního soudu o vyloučení soudce - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2011, sp. zn. ).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jak vyplývá z ustanovení , funkční příslušnost pro projednání odvolání ani dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu o věcné příslušnosti není v upravena, neboť v prvém případě se odvolání pojmově váže na rozhodnutí soudu vydané v řízení v prvním stupni a v druhém se dovolání váže k rozhodnutí odvolacího soudu. Jestliže rozhodnutí nadřízeného soudu, tj. v daném případě Vrchního soudu v Praze, není rozhodnutím soudu prvního stupně ani odvolacího soudu, ale nadřízeného soudu podle , nemůže být podání žalobkyně projednáno jako odvolání, ani jako dovolání.

Jelikož dovolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí nadřízeného soudu, neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu za následek zastavení řízení o takovém dovolání (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. ).

Za situace, kdy zde není – jak je výše uvedeno – soud, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2017, č. j. -33, Nejvyšší soud řízení o tomto podání žalobkyně zastavil ( věta první ).

O nákladech tohoto řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 11. 2019

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu