Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3830/2018

30 Cdo 3830/2018-399

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce H. H. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Paprsková 1340/10, proti žalovaným 1)České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16 a 2)České republice - Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. -359, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 10. 2017, č. j. -273, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované 1) písemně se mu omluvit formou a textem omluvy uvedeným ve výroku rozsudku (výroky I a III rozsudku), zamítl rovněž žalobu, kterou by žalované 1) byla uložena povinnost zaplatit mu částku 190 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a žalované 2) pak částku 60 000 Kč s příslušenstvím (výrok IV rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl výroky V a VI. rozsudku, kterými žalobci uložil zaplatit žalované 1) částku 4 800 Kč a žalované 2) částku 900 Kč.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a žalobci uložil povinnost nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení, a to žalované 1) v částce 600 Kč a žalované 2) v částce 300 Kč.

Takto rozhodl na základě žaloby, kterou se žalobce domáhal odškodnění „daňového řízení“ (trvajícího 11 let a 8 měsíců) vedeného před někdejším Finančním úřadem pro Prahu 5, včítaje v to i řízení před Městským soudem v Praze, jako soudem správním, projednávané pod sp. zn. a .

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII ), dále jen „ “, odmítl.

Žalobce v dovolání formuloval celkem pět otázek, a to a) zda na správní (daňové) řízení vedené postupně před správními orgány a soudy dopadá požadavek na projednání věci bez zbytečných průtahů podle d a zda se posuzuje celé řízení nebo jen jeho úseky, b) jak nahlížet na dodržení požadavku zákonné (přiměřené) doby pro vydání správního rozhodnutí v daňovém řízení, byla-li rozhodnutí správního orgánu opakovaně rušena pro jejich nezákonnost, c) zda odvolací soud správně posoudil přiměřenost délky dílčí fáze prvního přezkumného řízení, vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. a d) zda byl jím uplatněný nárok ve vztahu k prvnímu přezkumnému řízení vskutku promlčen. Přípustnost dovolání odvozoval žalobce u otázek ad b) až ad d) z toho, že odvolací soud měl věc posoudit v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu a v případě otázky ad a) z toho, že by měla být posouzena jinak, než jak učinil Nejvyšší soud v dřívějším svém rozhodnutí.

Žádná z uvedených otázek však nemůže v projednávané věci přípustnost dovolání podle založit, neboť odvolací soud své rozhodnutí vybudoval rovněž na samostatném závěru, podle něhož žalobci byla již žalovanou 2) v rámci předběžného projednání nároku na odškodnění nemateriální újmy za řízení vedené před Městským soudem pod sp. zn. (které je – podle odvolacího soudu – ale nutno v rámci žalobcem citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. , z logiky věci zahrnout do celkové délky „daňového řízení“) uhrazena částka 25 000 Kč. Žalobce, jak zdůraznil odvolací soud, tak již obdržel více než částky ve výši 19.777 Kč, o kterou mu v daném „daňovém řízení“ šlo a jeho nemajetková újma tím byla plně kompenzována. Uvedené posouzení ze strany odvolacího osudu, které žalobce v dovolání nijak nenapadl, je přitom v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. ).

Jestliže se žalobci nepodařilo procesně korektně zpochybnit výše nastíněný samostatný důvod, pro nějž odvolací soud nároku žalobce nevyhověl, nemůže žádný další dovolací důvod [v projednávané věci formulovaný do otázek a) až d)] naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle , neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak příznivě projevit, což činí jeho dovolání nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud vzhledem k výše řečenému dovolání podle odmítl, neboť nebylo shledáno přípustným.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 11. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu