Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 969/2019

3 Tdo 969/2019-135

USNESENÍ

nejvyšší státní zástupce

, ve prospěch obviněné právnické osoby

M. S.

, IČO XY, se sídlem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019 sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu

se zrušuje

usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. , v části, v níž bylo zamítnuto odvolání právnické osoby M. s., IČO XY, se sídlem XY, XY.

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu

se zrušují

i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

se

Krajskému soudu v Brně

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem

Okresního soudu ve Vyškově ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. ,

byla obviněná právnická osoba M. S. (dále jen „M. S.“) uznána vinnou ze spáchání přečinu zpronevěry podle , 3 , za použití , o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ “). Za to byla podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob odsouzena k trestu zákazu činnosti, a to podnikání v rozsahu předmětu podnikání ve výměře jeden a půl roku. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu obviněného M. M.

O odvolání obviněné právnické osoby M. S. a obviněného M. M. proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 3. 2019, sp. zn.

, jímž podle § 256 trestního řádu obě odvolání zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 28. 3. 2019 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl

nejvyšší státní zástupce dovoláním ve prospěch obviněné právnické osoby M. S.

Své dovolání opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.

h)

,

k)

a

l)

trestního řádu. Státní zástupce v něm uvedl, že se nelze ztotožnit s rozhodnutím soudů obou stupňů v rozsahu, v jakém se týkají výroku o trestu zákazu činnosti uloženém obviněné právnické osobě. Podle § 20 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, může soud uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností. Tato sankce však musí být vymezena tak, aby bylo zřejmé, v zákazu které činnosti spočívá. V daném případě je rovněž nutné aplikovat , podle něhož trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se obviněnému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje zvláštní právní předpis. Obviněnému tedy nesmí být uložen trest zákazu veškeré činnosti, ale pouze zákaz určité takto charakterizované činnosti. K tomu státní zástupce odkázal na odpovídající judikaturu. Výrok o trestu zákazu činnosti uloženého obviněné právnické osobě však těmto kritériím neodpovídá. Zvolená formulace trestu zákazu činnosti se svými důsledky blíží trestu zrušení právnické osoby podle zákona o odpovědnosti právnických osob, k jehož uložení v tomto případě nebyly splněny zákonné podmínky. Takto bezbřehý trest zákazu činnosti lze považovat za trest, který zákon nepřipouští, a to z důvodu příliš široce vymezeného předmětu podnikání, který je trestem postižen. Trestná činnost přitom nebyla spáchána v souvislosti s předměty podnikání, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a „Projektová činnost ve výstavbě“. Soud prvního stupně rovněž výslovně neuvedl , 3 , byť splnění podmínek v něm uvedených je nezbytné z hlediska aplikace § 1 odst. 2 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Výrok o trestu proto shledal neúplným. Soud prvního stupně své rozhodnutí zatížil vadami odpovídajícími dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. h) a k) trestního řádu a odvolací soud tato pochybení nenapravil, čímž své rozhodnutí zatížil vadou ve smyslu § 265 odst. 1 písm. l) trestního řádu, a to v jeho druhé alternativě. Z hlediska hospodárnosti řízení přitom označil za dostatečné zrušení toliko napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání je možné přistoupit s ohledem na § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu, podle § 265k odst. 1, 3 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. , a to v rozsahu, v jakém jím bylo zamítnuto odvolání obviněné právnické osoby proti výroku o trestu, dále aby zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále souhlasil, pokud by Nejvyšší soud shledal, že je v posuzované věci nutno rozhodnout jiným, než navrhovaným způsobem, aby i v tomto případě byla věc projednána v neveřejném zasedání s odkazem na § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu.

Opis dovolání nejvyššího státního zástupce byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření obviněné právnické osobě M. S. s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Dovolací soud dosud neobdržel vyjádření obviněné právnické osoby M. S. k dovolání nejvyššího státního zástupce, a ani žádný jiný přípis, jímž by deklarovala zájem tohoto svého práva, jakož i práva vyplývajícího z ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu, využít. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce či naopak vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Nejvyšší státní zástupce je podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací

(§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) trestního řádu, neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozsudku, jímž byla obviněná právnická osoba uznána vinou a byl jí uložen trest.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které nejvyšší státní zástupce své dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm.

h), k)

a

l)

trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Dovolací důvod podle

§ 265b odst. 1 písm.

h

) trestního řádu

spočívá v tom, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, jímž byl uznán vinným. Konkrétní námitky státního zástupce směřují k tomu, že ve vztahu k právnické osobě nebyl uložený trest zákazu činnosti dostatečně vymezen, neboť nebyly konkrétně stanoveny činnosti, které se zakazují. Dovolání nejvyššího státního zástupce naplnilo tento dovolací důvod a bylo shledáno opodstatněným.

Podle § 20 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se stanovuje, že „

Soud může uložit právnické osobě trest zákazu činnosti na jeden rok až dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností

“.

Podle „

Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.

“

Judikatura k podmínkám ukládání trestu zákazu činnosti konstatuje, že odsouzenému nemůže být uložen trest zákazu veškeré činnosti, např. obecně zákazu podnikání, ale pouze zákaz určité konkrétně charakterizované činnosti (srov. rozhodnutí publikovaná pod č. rozh. tr., č. 10/1973 Sb. rozh. tr., č. rozh. tr., č. 60/1994-II. Sb. rozh. tr., č. 20/1996 Sb. rozh. tr., nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

Výrok o trestu zákazu činnosti uložený v tomto případě právnické osobě byl formulován tak, že byla odsouzena k trestu zákazu činnosti podnikání v rozsahu předmětu podnikání ve výměře jeden a půl roku. Takto stanovený trest však výše popsaným kritériím neodpovídá. Z důvodů popsané bezbřehosti uloženého trestu zákazu činnosti jej lze považovat za trest, který zákon nepřipouští, a to z důvodu příliš široce vymezeného předmětu podnikání, který je trestem postižen. Takto by zahrnoval veškerou podnikatelskou činnost obviněné právnické osoby. Trestná činnost přitom nebyla spáchána v souvislosti s předměty podnikání, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a „Projektová činnost ve výstavbě“.

Rovněž byl shledán opodstatněným dovolací důvod podle

§ 265b odst. 1 písm.

k)

trestního řádu

, podle kterého lze dovolání podat, pokud v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Okresní soud ve Vyškově jako soud nalézací ve svém rozhodnutí výslovně neuvedl , 3 , byť splnění podmínek v něm uvedených je nezbytné z hlediska aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Výrok o trestu je proto z tohoto důvodu neúplný.

Dovolací důvod podle

§ 265b odst. 1 písm.

l

) trestního řádu

spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) trestního řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) trestního řádu. Z argumentace nejvyššího státního zástupce plyne, že podle jeho přesvědčení byly v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí dány důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm.

h)

a

k)

trestního řádu. Protože Nejvyšší soud na základě dovolání nejvyššího státního zástupce shledal výše popsaná pochybení zakládající důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm.

h)

a

k)

trestního řádu, lze shledat opodstatněnými i výhrady poukazující na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm.

l

) trestního řádu.

K dovolání nejvyššího státního zástupce bylo proto podle § 265l odst. 1, 2 trestního řádu rozhodnuto jako ve výroku tohoto usnesení s tím, že se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl o vymezení sankce zákazu činnosti tak, aby bylo zřejmé, v zákazu které činnosti spočívá, a rovněž napravil neúplnost výroku o trestu. Takto bylo rozhodnuto z hlediska hospodárnosti řízení, aniž by bylo třeba rušit rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. . Podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 28. 8. 2019

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu