Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3178/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu K. Š. a L. D., zastoupených JUDr. Alešem Pillerem, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 237/37, proti rozhodnutím Ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č. j. K-JMK-1067/2019 ze dne 31. července 2019 a policejního prezidenta č. j. PPR-6058-7/ČJ-2019-990131 ze dne 3. května 2019 ve spojení s usnesením ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č. j. KRPB-25984-55/PŘ-2018-0600KR-TOL ze dne 22. ledna 2019, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. Navrhovatelé podali trestní oznámení na bývalého manžela navrhovatelky (dále jen "policista") ke státnímu zastupitelství, které věc postoupilo Generální inspekci bezpečnostních sborů. Ta věc nevyhodnotila jako trestný čin, ale jako možný přestupek, a proto ji postoupila Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje (dále jen "krajské ředitelství") - orgánu s ohledem na nedílnou velitelskou pravomoc příslušnému. Krajské ředitelství označilo navrhovatelku jako osobu blízkou a s ohledem na charakter šetřeného jednání od ní vyžádalo souhlas k započetí kárného řízení; rozhodnutím č. K-JMK-2214/2018 ze dne 19. prosince 2018 uznal náměstek ředitele krajského ředitelství policistu vinným z jednání mající znaky přestupku. K odvolání policisty ředitel krajského ředitelství nejprve vydal usnesení, jímž rozhodl, že navrhovatelka není účastníkem řízení, neboť na ni není možné nahlížet jako na osobu blízkou; jeho rozhodnutí potvrdil napadeným rozhodnutím policejní prezident. Rozhodnutím ze dne 31. července 2019 ředitel krajského ředitelství zrušil napadené rozhodnutí svého náměstka a řízení zastavil.

2. Jak navrhovatelé uvádí, bylo navrhovatelce dne 20. června 2019 umožněno nahlédnout do spisu, z něhož nejpozději mohla zjistit, že není účastníkem řízení. Návrh k Ústavnímu soudu byl doručen datovou schránkou dne 30. září 2019. Lhůta k podání ústavní stížnosti je podle

, o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") dva měsíce - marně tedy uplynula nejpozději dne 20. srpna 2019. Ve vztahu k rozhodnutím krajského ředitelství a policejního prezidenta je proto návrh podán po lhůtě, protože byla Ústavnímu soudu doručena až 30. 9. 2019.

3. Z návrhu i předložených rozhodnutí je patrné, že se navrhovatelé (především však navrhovatelka) opakovaně domáhají potrestání policisty, jehož jednání považují za protiprávní a omezující jejich práva. Účastenství je pro řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku, upraveno v -189a , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), respektive v řízení ve věcech služebního poměru ( - 196 ), a to s odkazem na (viz i poznámka 77 k ) již zrušeného , o přestupcích, v tehdy platném znění (nyní , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů).

4. Se zákonným vymezením okruhu účastníků navrhovatelé nadále nesouhlasí, přestože o něm byli, jak je patrné z napadených rozhodnutí, opakovaně poučeni; účastenství na přestupkovém řízení není, vyjma několika stanovených případů, přiznáno tomu, kdo dal podnět k zahájení o řízení. Jedna z těchto výjimek (osoba blízká) byla nesprávně aplikována policejním ředitelstvím na projednávanou věc - pochybení však bylo napraveno zákonným postupem. Je pochopitelná motivace navrhovatelů být účastníkem řízení, orgány veřejné moci však nemohou postupovat v rozporu se zákonem, neboť jsou vázány y a základních práv a svobod.

5. Podle je oprávněn podat ústavní stížnost ten, kdo tvrdí, že v řízení, jehož byl účastníkem, bylo rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci zasaženo do jeho práv. Protože navrhovatelé nebyli účastníky přestupkového řízení (řízení, které má znaky přestupku), nesvědčí jim ani oprávnění podat ústavní stížnost. Rozhodnutí orgánu veřejné moci přitom není možné považovat současně i za jeho jiný zásah.

6. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně vyloučil nárok na trestní stíhání jiné osoby (například usnesení

sp. zn.

ze dne 26. února 1997, U 5/7 SbNU 343), tím spíše se není možné domáhat takového práva u společensky méně nebezpečného jednání, které může mít charakter pouze přestupku. Tvrzení o protiprávnosti postupu založené na přesvědčení navrhovatelů, kteří nedosáhli očekávaného výsledku, nelze považovat za zásah do jejich základních práv. Nesouhlas je s ohledem na zájem navrhovatelů srozumitelný, ovšemv této části nejsou osobami oprávněnými podat ústavní stížnost.

7. Podle zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, byl-li podán někým zjevně neoprávněným, obdobně postupuje podle byl-li návrh podán po zákonem stanovené lhůtě. Obě situace v projednávaném případě nastaly, a proto Ústavní soud podání navrhovatelů odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2019

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj