Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3730/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. Ludvíka Veleckého, zastoupeného Mgr. Josefem Kazdou, advokátem se sídlem Palackého nám. 653, 379 01 Třeboň, proti výroku II. usnesení soudního exekutora Mgr. René Mohyly, Exekutorský úřad Přerov, č. j. 187 Ex 00032/17-86 ze dne 15. 3. 2017, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní soud obdržel dne 18. 11. 2019 stěžovatelovo podání, kterým brojil proti rubrikovanému usnesení soudního exekutora ze dne 15. 3. 2017, resp. jeho výroku II., přičemž stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že napadené usnesení mu bylo doručeno až dne 19. 11. 2018.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým procesním prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení; a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh, resp. rovněž z provedeného lustra Ústavní soud zjistil, že stěžovatel některé z těchto prostředků již v rámci daného exekučního řízení využil (proti rubrikovanému usnesení soudního exekutora podal odvolání), přičemž v rámci nich podal i ústavní stížnost, která však byla po (kvazi)meritorním přezkumu odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost usnesením Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 25. 6. 2019. Pokud stěžovatel v nyní projednávané ústavní stížnosti napadá výhradně rubrikované usnesení soudního exekutora ze dne 15. 3. 2017, resp. jeho výrok II. a žádá zastavení řízení, přičemž lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvíjí od doručení napadeného usnesení soudního exekutora, tj. od 19. 11. 2018, činí tak evidentně po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Na základě výše uvedených důvodů soudce zpravodaj ústavní stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl jako opožděnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 17. prosince 2019

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj