Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3199/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Gabriely Rosické, zastoupené JUDr. Kateřinou Tráge Šťastnou, advokátkou, sídlem Palackého třída 195/33, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. srpna 2006 č. j. -39, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Heineken Česká republika, a. s., sídlem U Pivovaru 1, Krušovice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), jakož i právo jednat před soudem podle y.

2. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 7. 8. 2006 č. j. -39 uložil stěžovatelce (žalované) zastoupené opatrovnicí Marcelou Kratochvílovou (pracovnicí městského soudu) povinnost zaplatit právní předchůdkyni vedlejší účastnice řízení (žalobkyni) částku ve výši 268 450 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nahradit náklady řízení ve výši 46 493 Kč (výrok II.).

3. Stěžovatelka podává proti uvedenému rozsudku ústavní stížnost s tím, že městský soud postupoval nesprávně, neboť opatrovnici ustanovil, aniž by ke stěžovatelce měla jakýkoliv vztah, přičemž svoji funkci vykonávala zcela formálně a nehájila řádně zájmy stěžovatelky.

4. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

5. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Takovým procesním prostředkem se ve smyslu rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z uvedeného vyplývá, že pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje ve zmíněném požadavku předchozího vyčerpání všech poskytovaných procesních prostředků a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

6. Ústavní soud písemným dotazem u městského soudu ověřil, že stěžovatelka podala proti rozsudku městského soudu žalobu pro zmatečnost, o níž, jak vyplývá i z databáze ministerstva spravedlnosti dostupné na https://infosoud.justice.cz, dosud nebylo rozhodnuto. Ostatně samotné námitky stěžovatelky jsou námitkami, které představují typický důvod zmatečnosti.

7. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že žaloba pro zmatečnost patří mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná rovněž na http://nalus.usoud.cz]. Pokud tedy stěžovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek využila, je nezbytné tuto podanou žalobu pro zmatečnost považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje, přičemž ústavní stížnost bude možné podat, až o žalobě pro zmatečnost bude rozhodnuto.

8. Ústavní soud s ohledem na výše uvedené považuje ústavní stížnost stěžovatelky za nepřípustnou a jako takovou ji musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 19. prosince 2019

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj