Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3542/19

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jiřího Tomka, zastoupeného JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Ivančicích, Biskoupky 33, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -156 ze dne 3. 9. 2019, Krajského soudu v Brně č. j. -85 ze dne 18. 1. 2019 a Okresního soudu Brno-venkov č. j. -42 ze dne 25. 1. 2018, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a Miluše Vlachové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Proti stěžovateli (povinnému) je vedena exekuce k vymožení pohledávky vedlejší účastnice ve výši 203 053,20 Kč s příslušenstvím. Okresní soud Brno-venkov (dále jen "okresní soud") napadeným usnesením zamítl návrh stěžovatele na zastavení exekuce. Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") rozhodl tak, že doplněný návrh stěžovatele rovněž zamítl. Dovolání stěžovatele bylo napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto pro nepřípustnost.

2. Stěžovatel se v řízení před Ústavním soudem domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení a d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a , 90 a 95 y. Stěžovatel nekonkretizuje, jakým způsobem byla práva chráněná uvedenými články v jeho případě porušena; kromě obsáhlé citace judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu lze z podání stěžovatele vyčíst pouze jeho nesouhlas s výkladem ze strany obecných soudů. Stěžovatel je přesvědčen, že jeho majetkové poměry a jejich budoucí vývoj zakládají důvod pro zastavení exekuce podle uvedeného ustanovení.

3. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti, která byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s , o Ústavním soudu (dále jen " "), a dospěl k závěru, že je sice přípustná ve smyslu téhož zákona, avšak zjevně neopodstatněná. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů a zásadně není oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti; může tak učinit jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody, neboť je podle y soudním orgánem ústavnosti. Jestliže tedy obecné soudy nepřisvědčily tvrzením stěžovatele, zmíněné otázky posoudily odlišně od jeho přesvědčení a svá právní posouzení přiléhavě a dostatečným způsobem odůvodnily, jde o právní závěry ústavně nezávislých soudů, do jejichž rozhodovací činnosti je ingerence Ústavního soudu nepřípustná.

4. Okresní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dosud nebyla ověřena tvrzení stěžovatele o jeho nemajetnosti a jeho návrh je předčasný. Po propuštění stěžovatele z výkonu trestu byl soudní exekutorkou vydán exekuční příkaz srážkou z důchodu, který zatím není neproveditelný; podmínky okresní soud v době svého rozhodování nepovažoval za splněné.

5. Krajský soud ověřil ze zprávy České správy sociálního zabezpečení, že z důchodu stěžovatele jsou prováděny srážky, byť zatím k uspokojení jiné pohledávky s lepším pořadím. Potvrdil tak jako správný závěr okresního soudu, že stěžovatel dosud disponuje exekucí postižitelným majetkem, a není proto důvod zastavit exekuci podle Stěžovatelem předkládané prognózy budoucí úspěšnosti exekuce nejsou relevantní, neboť soud nemůže své rozhodnutí stavět na nejistých skutečnostech, které mají nastat v budoucnu.

6. Nejvyšší soud neshledal ve výkladu okresním a krajským soudem z hlediska vlastní ustálené judikatury žádné nedostatky. Pro aktivaci uvedeného ustanovení je na straně povinného vyžadována existence skutečností působících na vymahatelnost pohledávky intenzivně a v podstatné míře, které u stěžovatele dány nejsou.

7. Ústavní soud na základě uvedeného shledává, že závěry obecných soudů jsou logické, srozumitelné a dostatečně odůvodněné. Jak správně uvedl Nejvyšší soud, přirozeným vyústěním exekuce je její provedení, nikoli zastavení bez plného uspokojení oprávněného. Míra ochrany povinného (zde stěžovatele) je tak přirozeně limitována tím, že dobrovolně nesplnil povinnost soudem uloženou; na předestřeném výkladu podústavního práva nespatřuje Ústavní soud nic protiústavního. Právní stát musí být založen na důvěře občanů v právo, aby byl funkční. Aby práva "šla", tj. aby byl jejich výkon efektivní a vzbuzoval důvěru, musí být účinně vymahatelná.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2019

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu