Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3369/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti Ladislava Půlpána, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2019 č. j. -238, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2019 č. j. -205 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. dubna 2018 č. j. -162, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

1. V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 16. října 2019 a doručené Ústavnímu soudu dne 17. října 2019, stěžovatel podle ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhoval zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2019 č. j. -238, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2019 (správně 19. března 2019) č. j. -205 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. dubna 2018 č. j. -162.

2. Stěžovatel se žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni dne 25. května 2015 domáhal po žalované BG Šumava, s. r. o. vydání bezdůvodného obohacení ze zmizení zisku společnosti v letech 1996 - 2007 a zmizení dosud nezjištěného zisku z let 2008 - 2013. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2019 č. j. -205 vrchní soud potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. března 2018 č. j. -156, jímž krajský soud rozhodl, že odvolání stěžovatele proti rozsudku krajského soudu ze dne 24. ledna 2018 č. j. -150 se jako opožděně podané odmítá. Poté Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. dubna 2018 č. j. -162 zamítl návrh stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty ze dne 11. dubna 2018 jako opožděně podaný. K odvolání podanému stěžovatelem Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. listopadu 2018 č. j. -170 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud pak dovolání podané stěžovatelem proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako " ") jako zjevně bezdůvodné.

3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

4. Podle ustanovení je ústavní stížnost třeba podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou procesní, což znamená, že je třeba nejpozději poslední den jejího trvání podání odevzdat orgánu, který má povinnost je doručit, nebo učinit úkon u soudu (srov. ).

5. Takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, je v posuzované věci jednak napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2019 č. j. -238 a dále napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2019 č. j. -205. Z vyžádaného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky Krajského soudu v Plzni vyplývá, že předmětné usnesení Nejvyššího soudu číslo listu 238 bylo právnímu zástupci stěžovatele dne 13. srpna 2019 dodáno do datové schránky a doručeno bylo dne 15. srpna 2019. K tomu z úředního záznamu ze dne 12. listopadu 2019 vyplývá, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze číslo listu 205 bylo stěžovateli osobně doručeno dne 29. dubna 2019. Aby byla zachována zákonná lhůta k včasnému podání ústavní stížnosti v souladu s , měla být ústavní stížnost ve vztahu k předmětnému rozhodnutí Nejvyššího soudu podána k poštovní přepravě nejpozději dne 15. října 2019 a k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 1. července 2019.

6. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Z tohoto důvodu již Ústavní soud považoval za bezpředmětné vyzývat stěžovatele k doplnění plné moci k zastupování před Ústavním soudem.

7. Za situace, kdy ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 16. října 2019, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti ( ). Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit.

8. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2019

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj