Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3527/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ilony Dočkalové a 2. Libora Němečka, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. července 2019 č. j. -22, ze dne 19. srpna 2019 č. j. -40, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019 č. j. -59 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. listopadu 2017 č. j. -654, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 11. 2019 stěžovatelé brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím.

2. Podání stěžovatelů nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), neboť trpí řadou procesních a obsahových nedostatků ( ). Neobsahuje relevantní ústavněprávní argumentaci, není z něho patrné, čeho se stěžovatelé domáhají a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem ( , ).

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. Ústavní soud shledává, že stěžovatelé se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byli již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad ústavní stížnosti; dostalo se jim tak náležitého poučení, včetně informace o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (viz např. usnesení ze dne 5. 10. 2016

sp. zn.

, ze dne 16. 7. 2019

sp. zn.

, ze dne 18. 9. 2019

sp. zn.

a další, dostupné jako všechna rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz). Na tyto výzvy však stěžovatelé v několika případech reagovali vulgárními a urážlivými podáními i vůči soudcům Ústavního soudu, které nařkli z podjatosti, přestože jim byly lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti na základě jejich žádostí prodlouženy. Stejným způsobem se vyjádřili k řadě dalších osob, působících v justici nebo Policii České republiky (viz usnesení ze dne 2. 9. 2019

sp. zn.

, ze dne 16. 7. 2019

sp. zn.

).

5. I v nyní posuzované věci je zjevné, že si stěžovatelé jsou vědomi povinného zastoupené advokátem v řízení před Ústavním soudem, neboť poukazují na to, že ústavní stížnost doplní až advokát určený Českou advokátní komorou. Jak však Ústavní soud u této instituce ověřil, jejich žádost byla dne 24. 10. 2019 z důvodu bezúspěšného uplatnění práv a zneužívání práva na bezplatnou obhajobu zamítnuta, přičemž vulgární podání stěžovatelů vůči konkrétním představitelům této stavovské instituce budou zřejmě řešeny trestním oznámením.

6. K tomu přistupuje okolnost, že stěžovatelé vznáší námitku podjatosti vůči všem soudcům Ústavního soudu, což ostatně činili i v předchozích ústavních stížnostech, které Ústavní soud odmítl, aniž již považoval za nutné znovu je vyzývat k odstranění vad podání (viz např. usnesení ze dne 12. 11. 2019

sp. zn.

či ze dne 11. 11. 2019 sp. zn. ). Stěžovatelé přitom všechny soudce opakovaně hrubě uráží, velmi vulgárním způsobem je osočují a takto jim vyslovují nedůvěru. Takovou námitku podjatosti ovšem nelze považovat za řádně uplatněnou ve smyslu . Logickým důsledkem jejímu vyhovění by bylo vyloučení všech soudců Ústavního soudu a tím nutně i tohoto orgánu jako celku. Pak ovšem není zřejmé, z jakého důvodu stěžovatelé opakovaně podávají ústavní stížnost právě k orgánu, jemuž a priori nevěří a jehož všechny členy soustavně uráží. Není ostatně nikoho, kdo by mohl v rámci Ústavního soudu, jakožto vrcholného orgánu ochrany ústavnosti, o takto koncipované námitce rozhodnout.

7. Za dané situace Ústavní soud nepovažoval za nutné, stěžovatelům ukládat dodatečnou lhůtu k odstranění vad a za přiměřeného použití ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2019

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj