Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3041/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ilony Dočkalové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2019 č. j. -41, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. května 2019 č. j. -29, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. března 2019 č. j. -45, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. dubna 2019 č. j. -342 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. února 2019 č. j. -255, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 9. 2019, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí.

2. Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " )]; zejména z něj nebyla patrná ústavněprávní argumentace pro řízení před Ústavním soudem a stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem ( , 31 ).

3. Její podání tedy vykazovalo podle takové vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno projednat, pročež byla stěžovatelka dopisem, který jí byl doručen do jejích vlastních rukou, vyzvána k jejich odstranění.

4. K tomu byla stěžovatelce stanovena lhůta 30 dnů s poučením o důsledcích, nebudou-li tyto vady v této lhůtě odstraněny. Tato lhůta marně uplynula dne 4. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle .

5. Nad rámec uvedeného Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka mj. podala námitku podjatosti vůči všem soudkyním a soudcům Ústavního soudu. Touto námitkou se Ústavní soud nezabýval, jelikož o takto pojaté námitce by ani neměl kdo rozhodovat (obdobně viz např. usnesení ze dne 14. 2. 2017

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka se domáhá ochrany svých ústavních práv u orgánu, jehož všechny členy současně hrubě uráží, osočuje je velmi vulgárním způsobem z podjatosti a vyslovuje jim takto nedůvěru. Vyhovění této námitce podjatosti by totiž nutně vedlo k vyloučení všech soudců Ústavního soudu a tím nutně i tohoto orgánu jako celku. Pak ovšem není zřejmé, z jakého důvodu stěžovatelka opakovaně podává ústavní stížnost právě k orgánu, jemuž a priori nevěří a jeho všechny členy soustavně hrubě uráží. Totéž platí o žádostech stěžovatelky o advokáta určeného Českou advokátní komorou. I konkrétní představitele této stavovské organizace označuje opětovně vulgárními výrazy. Nadto z předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že Česká advokátní komora zamítla dne 8. 10. 2019 její žádost o poskytnutí právních služeb, takže není žádného důvodu posečkat s vydáním tohoto usnesení.

6. Ústavní soud proto podle ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2019

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj