Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3407/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky S. S. K., zastoupené JUDr. Jiřím Baudysem, advokátem, se sídlem Kounicova 10, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -77 ze dne 15. srpna 2019 a rozsudku Městského soudu v Brně č. j. -51 ze dne 29. května 2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelka se touto stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, konkrétně usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -77 ze dne 15. srpna 2019 a rozsudku Městského soudu v Brně č. j. -51 ze dne 29. května 2019. Stěžovatelka ve své stížnosti namítá porušení článku 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách a právo na rodinný život a právo na péči o děti podle a d (dále jen " ").

2. Napadenými rozhodnutími byla matka stěžovatelky uznána vinnou ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 trestního zákona s nepodmíněným trestem odnětí svobody v délce tří měsíců. Stěžovatelka se proti tomuto rozsudku odvolala, krajský soud jí však nevyhověl a odvolání obžalované usnesením zamítl.

3. Stěžovatelka je nezletilým dítětem S. K., své zákonné zástupkyně a odsouzené ve výše specifikované věci. Ta má nyní podle napadených rozhodnutí nastoupit do výkonu trestu. Ke své stížnosti stěžovatelka připojila dovolání proti výše uvedeným rozhodnutím. Své podání následně doplnila žádostí o urychlené rozhodnutí ve věci dle , o Ústavním soudu a o odložení vykonatelnosti všech napadených rozhodnutí.

4. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení stanovené , přičemž shledal, že je ústavní stížnost na místě odmítnout.

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

6. Z ústavní stížnosti a obsahu spisového materiálu jednoznačně plyne záměr stěžovatelky učinit návrh svým jménem. Jelikož je stěžovatelka dcerou pravomocně odsouzené matky, nebyla účastníkem trestního řízení o přečinech odsouzené. Ústavní soud by mohl stěžovatelce přiznat toliko postavení vedlejšího účastníka, jehož se řízení o ústavní stížnosti bezprostředně dotýká, takový návrh ovšem Ústavnímu soudu přednesen nebyl. Oprávněnou brojit proti napadeným rozhodnutím je ovšem právě stěžovatelčina matka, jakožto odsouzená. Stěžovatelka se tak nyní obrátila na Ústavní soud jako osoba neoprávněná ve smyslu a její návrh je na místě odmítnout podle .

7. Nadto je třeba poznamenat, že i kdyby stížnost byla podána osobou oprávněnou, jednalo by se o nepřípustný návrh pro jeho předčasnost. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). V uvedených ustanoveních se tak odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.

8. V projednávaném případě doposud probíhá řízení před Nejvyšším soudem. Účastnice řízení byla poučena o možnosti podání dovolání a tohoto mimořádného opravného prostředku dle dokumentů předložených k návrhu využila, přičemž o něm nebylo zatím rozhodnuto.

9. Nyní projednávaný návrh stěžovatelky směřující proti napadeným rozhodnutím obecných soudů je na místě odmítnout podle , neboť byl podán zjevně neoprávněnou osobou. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že o návrhu na odklad vykonatelnosti ani o návrhu na přednostní projednání věci tento soud samostatně nerozhodoval, neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu tento návrh sdílí osud ústavní stížnosti. Z procesního hlediska by byl takový postup rovněž zjevně neúčelný za situace, kdy mohl Ústavní soud meritorně rozhodnout neprodleně po seznámení se s projednávaným případem.

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2019

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj